Beneš na tiskové konferenci uvedl, že zrušení tendru na dostavbu Temelína neznamená konec příprav na jeho budoucí rozšíření. Na reakci firem je podle něj brzy. ČEZ se nyní zaměří na prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany. Všechny jaderné bloky se podle šéfa ČEZ jednou dostaví. Jde o dva bloky v Temelíně, jeden v Dukovanech a jeden společně se Slováky v Bohunicích.

Kříž řekl, že v podmínkách tendru bylo stanoveno, že účastníkům nenáleží jakékoliv náhrady spojené s účastí v tendru. Zároveň český zákon o veřejných zakázkách nepřipouští vyplácet náhrady uchazečům v tendrech.

Beneš uvedl, že od roku 2009, kdy byla veřejná zakázka vyhlášena, do dneška prošel energetický sektor v Evropě turbulentním vývojem. „Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu," dodal Beneš.

Podle něj to ale neznamená, že v firma v Česku končí s výstavbou jaderných zdrojů. „Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Jen naše plány budeme muset přizpůsobit změnám, jež se nyní připravují v Bruselu. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem," poznamenal šéf ČEZ.

Rozvoj jaderné energetiky ano, ovšem bez státních záruk

Beneš už dříve řekl, že si nedovede představit, že firma ČEZ v současné situaci postaví dva bloky Temelína bez státní podpory. Jedním z řešení byla státem garantovaná výkupní cena elektřiny. Ve čtvrtek ale kabinet uvedl, že má zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky v ČR, ovšem bez jakéhokoliv typu státních záruk. „Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoliv typ státní záruky. Vládě se nemůže nikdo divit po zkušenosti s podporou obnovitelných zdrojů, především solárních. To byla problematická zkušenost," uvedl premiér Sobotka.

Podle Beneše by tržní riziko investice do výstavby dvou bloků Temelína bez podpory nebo garance bylo příliš velké. „Před investory je to prostě neobhajitelné, to není možné," dodal. Nikdo v představenstvu ČEZ by podle něj k takovému záměru nyní neměl odvahu. ČEZ upozornil na to, že česká vláda s ohledem na aktuální diskusi o budoucnosti energetiky v rámci EU v tuto chvíli neplánuje poskytnutí garancí či stabilizačního mechanismu pro výstavbu nízkouhlíkových zdrojů.

Místopředseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes míní, že větší dopad na produkci energie než zrušení dostavby Temelína by měl neúspěch při prodloužení životnosti Dukovan. ČTK řekl, že celkové náklady na tendr se vyčíslit nedají, částku ale odhadl na stovky milionů korun. Na projektu podle něj dlouhodobě pracovalo přes 100 lidí. Upozornil, že to nejsou ztracené peníze. „Já si myslím, že v budoucnu určitě dojde k výstavbě nějakých bloků. Jde o to, kdy a za jakých podmínek," míní Pačes.

Akcie reagovaly růstem

Akcie ČEZ na burze po zveřejnění informace začaly růst, za čtvrt hodiny si připsaly dvě procenta. Po poledni byl kurz na 556 korun za akcii.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka má ČEZ na takové rozhodnutí právo. „Je to velká škoda pro české firmy. Zakázka století je dokázala spojit. Vznikly klastry, k jejichž vzniku jsme vyzývali a podporovali je. Řada firem také investovala značné prostředky a energii do přípravy," dodal.

Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor považuje krok ČEZ za správné rozhodnutí. „Bez státních garancí se investor do této investice pustit nemůže, protože by to přinášelo nepřiměřené finanční riziko pro firmu," uvedl. ČEZ se podle něj může k dostavbě vrátit za změněných podmínek na trhu se silovou elektřinou, kdy to bude mít ekonomický smysl.

Soutěže o dostavbu dvou bloků Temelína se účastnila americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, ČEZ z tendru vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce.

Dva nové bloky temelínské elektrárny měly víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025 a nové bloky měly být v provozu 60 let.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk firmy se loni snížil o 12,3 procenta na 35,2 miliardy ko­run.

Tendr na dostavbu Temelína byl zrušen téměř pět let po vyhlášení

3. srpna 2009 – ČEZ zahájil výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných bloků v JETE. Pro nové bloky počítal ČEZ s lehkovodními tlakovodními reaktory označovanými jako třetí, nebo třetí plus generace. Typ bloků a jejich výkon měly být výsledkem veřejné zakázky. Elektrárna by měla více než zdvojnásobit svůj výkon (stávající dva bloky mají celkový výkon 2000 megawattů). Podle odhadů měly náklady na dostavbu stát 200 až 300 miliard korun.

30. října 2009 – ČEZ ukončil příjem žádostí na účast v tendru; později vyšlo najevo, že se přihlásili tři zájemci – americký Westinghouse, ruský Atomstrojexport a francouzská Areva.

9. února 2011 – Vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

18. února 2011 – ČEZ posunul termín dokončení dostavby o pět let na rok 2025. Mezi důvody bylo snížení poptávky po elektřině.

27. října 2011 – Premiér Petr Nečas (ODS) jednal v USA s americkým prezidentem Barackem Obamou o dostavbě Temelína, již dříve jednal s představiteli francouzské vlády. V listopadu 2010 mluvil od dostavbě Temelína i prezident Václav Klaus během setkání s tehdejším ruským premiérem Vladimirem Putinem a tématu se věnoval i prezident Dmitrij Medveděv během návštěvy Prahy v prosinci 2011. Jednání českých politiků s představiteli USA a Ruska o Temelínu se konala i v dalších letech.

31. října 2011 – Zájemci o dostavbu převzali zadávací dokumentaci.

2. července 2012 – Nabídky na dostavbu Temelína podali Westinghouse, Areva a rusko-české Konsorcium MIR.1200, skládající se z firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.

5. října 2012 – ČEZ oznámil, že Areva nesplnila požadavky tendru a byla vyřazena. V tisku se objevila informace, že nabídka negarantovala fixní cenu, Areva to odmítla.

19. října 2012 – Areva předala společnosti ČEZ podrobné námitky proti rozhodnutí o vyřazení ze soutěže. ČEZ je 29. října zamítl, načež Areva vyzvala ČEZ k pozastavení tendru.

20. listopadu 2012 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal na základě žádosti Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ nesmí podepsat smlouvu s případným vítězem tendru.

30. listopadu 2012 – ČEZ požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení pro stavbu dvou nových bloků.

18. ledna 2013 – Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE.

24. ledna 2013 – Areva znovu požádala antimonopolní úřad o pozastavení tendru, úřad této druhé žádosti nevyhověl.

25. února 2013 – ÚOHS rozhodl, že ČEZ vyřazením Arevy z tendru neporušil zákon o veřejných zakázkách. Areva podala rozklad.

25. března 2013 – ČEZ odeslal uchazečům o dostavbu Temelína předběžné hodnocení jejich nabídek. Američané vedli v jedné ze čtyř kategorií, která má při výběru dodavatele hlavní váhu.

26. července 2013 – Předseda ÚOHS zamítl odvolání Arevy.

13. srpna 2013 – Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš řekl, že firma rozhodne o dostavbě Temelína koncem roku 2014 nebo až v roce 2015. Původně se tak mělo stát na podzim 2013.

21. října 2013 – Soud v Brně vydal na návrh Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ nemůže uzavřít smlouvu s případným vítězem tendru.

Listopad 2013 – Evropská komise požádala ČR o dodatečné informace týkající se tendru a vyřazení Arevy.

Prosinec 2013 – Konsorcium MIR.1200 i spo­lečnost Westinghouse předaly firmě ČEZ konečné nabídky na dostavbu JETE.

6. února 2014 – Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že vláda nebude chtít poskytovat záruky za výkupní ceny elektřiny v souvislosti s dostavbou JETE. Šéf ČEZ Beneš dřív podle Hospodářských novin uvedl, že společnost nepodepíše plně účinnou smlouvu o dostavbě dříve, než bude mít dohodnuté zaručené výkupní ceny elektřiny nebo jiné obchodní schéma. V Lidových novinách 6. února Beneš popřel, že by garance ceny byla podmínkou dostavby Temelína.

17. února 2014 – Prezident Miloš Zeman řekl, že by byl pro vypsání nového výběrového řízení na dostavbu Temelína. V dubnu zopakoval, že je pro vyhlášení nového tendru, kterého by se mohli zúčastnit čtyři zájemci – Westinghouse, MIR.1200, Areva a nejmenovaný jihokorejský investor. Současný tendr by nechal doběhnout bez vyhlášení vítěze.

7. dubna 2014 – Šéf ČEZ Beneš řekl, že si nedovede představit, že firma postaví dva bloky JETE bez státní podpory. České televizi řekl, že ČEZ zastaví tendr na dostavbu Temelína, pokud nedostane od státu garance návratnosti investice do června.

9. dubna 2014 – Vláda vyjádřila zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky, ovšem bez jakéhokoliv typu státních záruk.

10. dubna 2014 – ČEZ zrušila tendr na dostavbu JETE.