Evropská komise chtěla využít brexit jako příležitost pro reformu struktury unijního rozpočtu. Ten trápí zejména nadměrné zemědělské dotace, které byly v 50. letech ušité na míru potřebám velkých zemědělských podniků ve Francii. Francie je také hlavním odpůrcem změny. Podle informací serveru Novinky.cz se po její bok postavila také česká vláda.

Miliardy, o které by měly zemědělské velkovýrobny zkrácené přímé platby, chtěl Brusel investovat do společné obrany a řízení migrace. Jen vloni činily zemědělské dotace 55 miliard eur, tedy více státní rozpočet České republiky. 

Proti jakémukoli snížení dotací se postavila také organizace COPA-COGECA, která zastupuje evropské zemědělce. „Naše role jako výrobce a pěstitele kvalitních a bezpečných potravin musí být náležitě financována,“ prohlásil její generální tajemník Pekka Pesonen.

Česká republika má v důsledku kolektivizace vysoce nadprůměrnou průměrnou výměru půdy připadající na jeden zemědělský podnik – 133 hektarů. A právě tuto skutečnost uvedlo ministerstvo zemědělství jako hlavní oficiální argument, proč by měli dotace v plné výši dostávat i ti největší producenti.

Rozhodnutí kabinetu odsoudil například bývalý náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht:

Největší zemědělskou korporací a zároveň největším příjemcem dotací v Česku je totiž holding Agrofert, který premiér Andrej Babiš vloni kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenského fondu. Skupina obhospodařuje více než 100 tisíc hektarů půdy. Jen v roce 2015 za ně inkasovala agrární dotace ve výši 788 milionů korun, tedy, více dostali než tři její nejbližší konkurenti dohromady.