Evropská komise chtěla využít brexit jako příležitost pro reformu struktury unijního rozpočtu. Ten trápí zejména nadměrné zemědělské dotace, které byly v 50. letech ušité na míru potřebám velkých zemědělských podniků ve Francii. Francie je také hlavním odpůrcem změny. Podle informací serveru Novinky.cz se po její bok postavila také česká vláda.

Miliardy, o které by měly zemědělské velkovýrobny zkrácené přímé platby, chtěl Brusel investovat do společné obrany a řízení migrace. Jen vloni činily zemědělské dotace 55 miliard eur, tedy více státní rozpočet České republiky. 

Benzínová pumpa. Ilustrační foto.
Pohonné hmoty zdražily, nafta se prodává průměrně za 30 korun

Proti jakémukoli snížení dotací se postavila také organizace COPA-COGECA, která zastupuje evropské zemědělce. „Naše role jako výrobce a pěstitele kvalitních a bezpečných potravin musí být náležitě financována,“ prohlásil její generální tajemník Pekka Pesonen.

Česká republika má v důsledku kolektivizace vysoce nadprůměrnou průměrnou výměru půdy připadající na jeden zemědělský podnik – 133 hektarů. A právě tuto skutečnost uvedlo ministerstvo zemědělství jako hlavní oficiální argument, proč by měli dotace v plné výši dostávat i ti největší producenti.

Skládka v Praze Ďáblicích.
Zdražte skládkování, je nejvyšší čas, vyzvalo hnutí Duha ministra Brabce

Rozhodnutí kabinetu odsoudil například bývalý náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht:

Největší zemědělskou korporací a zároveň největším příjemcem dotací v Česku je totiž holding Agrofert, který premiér Andrej Babiš vloni kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenského fondu. Skupina obhospodařuje více než 100 tisíc hektarů půdy. Jen v roce 2015 za ně inkasovala agrární dotace ve výši 788 milionů korun, tedy, více dostali než tři její nejbližší konkurenti dohromady. 

Agrofert a ti druzí. 10 největších pobíračů dotací