Vsadili na kvalitu, ale hlavně českou značku. A se sladkými bobulemi sklízejí úspěch.

Takový, že plánují přistavit další skleník a nabídnout zákazníkovi novinky.

Haná by se tak do budoucna mohla stát tuzemskou „velmocí“ v pěstování rajčat hydroponickým způsobem.

„Zákazníci se pomalu učí kupovat české rajče a byť je konkurence obrovská, odezvu na naše cherry rajčata máme vynikající,“ pochvaluje si Marek Miklas, technický ředitel společnosti Agro Haná Smržice.

Ve skleníku na ploše 2,3 hektaru podnik pěstuje rajčata od prosince loňského roku. Poprvé sklízel počátkem března.

Od té doby denně putují do bedýnek a ke spotřebiteli tři tuny rajčat.

Trefa s Hranáčkem

„Odrůdu jsme zvolili speciálně pro toto stanoviště a dané klimatické podmínky. Volba to byla výborná,“ popisuje agronomka Lucie Martinová.

Smržičtí vysadili sweetelle alias Hranáčka, podle lehce hranatého tvaru červeného cherry rajčátka.

„Než jsme v Holandsku vybrali, řekli jsme si, že potřebujeme něco, co zákazníky osloví, čím se budeme vymykat tomu, co je na trhu běžně k dispozici. A trefili jsme se,“ usmál se technický ředitel a vedoucí skleníku v jedné osobě.

Na třech řádcích zkusili i bratříčka úspěšného Hranáčka, odrůdu Bamáno. A opět trefa.

„Učíme spotřebitele, že rajče nemusí být jen červené, ale i žluté. A hned jsme s novinkou uspěli v soutěži produktu Olomouckého kraje,“ chlubí se Miklas.

Juanita z Haňovic

V regionu obě novinky konkurují haňovickým kulaťoučkým celebritám Juanita a Angelle.

„Kdo je lepší? Každý děláme něco jiného a přejeme si úspěch,“ poznamenává smržický manažer.

Haňovičtí mají ve zkušenostech a pozici na tuzemském trhu dvouletý náskok. Kromě Juanity zazářili i s odrůdou Angelle. Prostor je však podle nich dostatečně velký - konkurenci z ciziny navzdory.

„Český zákazník se začíná zajímat o to, kde co vyrostlo a tím, že naše produkce splňuje vysoké nároky, zjišťuje, že nabízíme vynikající chuť a zároveň jistotou jakosti a bezpečnosti vypěstované zeleniny,“ vysvětluje předseda Zemědělského družstva Haňovice Václav Kuba.

Prodáváme chuť a kvalitu

Pěstitelé ze Smržic a Haňovic vedou na trhu kvůli objemu cizích rajčat a jejich ceně těžký boj. Nepomáhají jim ani akční ceny, které vyprazdňují regály s rajčatovými cizinci.

"Ano, cena je vyšší, ovšem odpovídá kvalitě výrobku. Prodáváme chuť a kvalitu. Venku se rajčata trhají nevyzrálá. Cestují stovky kilometrů,“ láká agronomka ze Smržic.

Do ceny šampionů z Hané se promítá dražší práce a náklady spojené se sofistikovaným způsobem pěstování zeleniny. Ty jim snižují vlastní bioplynové stanice, odkud čerpají potřebné teplo.

„Kdybychom neměli za zády bioplynku a teplo si kupovali, cena rajčete bude ještě vyšší,“ poukazuje Miklas.

Voda v permanentním oběhu

Pěstitelé jsou rovněž maximálně spořiví co do spotřeby vody na zálivku.

„Vodu máme v permanentním oběhu. Sbíráme srážkovou i kondenzační ze skleníku,“ popisuje předseda Kuba.

„Také vodu, co odteče ze skleníku. Pomocí UV lamp ji pročistíme a znovu použijeme,“ vysvětluje agronomka ze Smržic.

Maximální kvalitě zeleniny přispívá i hydroponie, kdy jsou rostliny vysazeny do speciálního substrátu a dodáván je jim živný roztok.

„Minerální látky nastavíme na optimum pro danou fázi vývoje rostliny. Na týdenní bázi děláme analýzy listů a závlahové vody a parametry ladíme, aby rajče mělo ideální podmínky, včetně světla. Snášíme jim modré z nebe,“ usmívá se agronomka Agro Haná.

Opylení zařídí čmeláci

O opylení se starají čmeláci, kteří se na rozdíl od včel drží ve skleníku u své královny. Mikroklima jim vyhovuje.

Ve sklenících jsou i další organismy, které se starají o zdravotní stav rajčat.

„Jejich ochrana je založena na biologické bázi. Máme zde predátory škůdců, aby nebylo potřeba použít chemii,“ objasňuje šetrný způsob pěstování rajčat Lucie Martinová.

Chystají rozšíření a novinky

I když skleníky mají řadu odpůrců, podle předsedy haňovického družstva je konkrétně spotřeba vody na produkci daleko menší než v polní výrobě.

„Ano, stalo se, že jsme v lednu pořádně zasvítili, protože jsme pozdě vypnuli čudlík, ale už se to neopakuje. Lidé si nás všimli,“ poukazuje ředitel Miklas, který ujišťuje, že podniku záleží na dobrých vztazích v sousedství.

Mělo by. Agro Haná plánuje další skleník, který bude jednou tak velký. Pěstovat v něm chce další novinky.

„Bude mít pět hektarů a chtěli bychom jej mít na sezonu 2019/2020. Zatím jsme v prvním roce pěstování a potřebujeme si vyzkoušet, co jsme schopni dostat za prodejní cenu a jak na nás zákazníci reagují. Zatím to vypadá slibně,“ dodává šéf smržického skleníku.

Rozvíjet by se do budoucna chtěli i Haňovičtí.

Na tržnici 300 kilo za den

Oba zemědělské podniky si zakládají i na zvuku značky doma na Hané. Nejenže dodávají zeleninu odbytovým družstvům a přes ně do Globusu, Lidlu či Kauflandu, ale mají vlastní prodejny, kde spotřebitel najde rajče ten den utržení v ceně 150 korun za kilogram.

Smržičtí jezdí na farmářské trhy. "Chceme udělat značku tady v regionu. Velmi nám na tom záleží. Konkrétně v Prostějově máme výbornou odezvu. Na tržnici jsme za sobotu prodali 300 kilogramů. V Olomouci na farmářském trhu a tržnici zhruba polovinu, zřejmě tam lidé více jezdí nakupovat do supermarketu nebo se jim v sobotu nechce ráno vstávat," žertuje Miklas.