Průměrná cena jednoho kilogramu chleba byla letos v září podle Českého statistického úřadu 22,08 koruny. Oproti loňskému září tak chléb zlevnil o 40 haléřů a oproti předloňskému září dokonce více než o korunu. A tak je to posledních osm let. Chléb je v Česku osmý nejlevnější v rámci celé Evropské unie, přestože nabídka pečiva patří spolu s Německem a Rakouskem k nejlepším. „Zajímavé je porovnání ceny chleba například s cenou benzínu. Zatímco v Německu a Rakousku je chléb v pekařské speciálce o polovinu dražší než litr benzínu, v Čechách je to přesně naopak. Náš systém hodnot je bohužel deformovaný," zoufá si předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR Jaromír Dřízal.

Svůj postoj vysvětluje na poměry mezi vynaloženými náklady a cenou, kterou za pečivo pekaři utrží. Od roku 1989 se totiž cena chleba zvedla pětinásobně, ale náklady na jeho výrobu a mzdy od té doby vzrostly desetkrát.

Se stejnou matematikou operuje i vedoucí pekáren řetězce Globus Pavel Meduna. Na druhou stranu tvrdí, že čeští zákazníci jsou ochotní si za kvalitní chleba připlatit. „Je pravda, že ceny vstupních surovin, zejména pak mouky, dlouhodobě nemají vliv na prodejní cenu chleba. V dnešní době již zákazníci oceňují kvalitu, a tak jsou ochotni utratit adekvátní cenu za poctivý řemeslně upečený chléb, pro který se pak rádi vrací," řekl pekař, jehož řetězec každý měsíc upeče 500 tun chleba.

Ceny chleba by se v brzké době ale zvyšovat neměly. Konkurence mezi pekaři je obrovská a výrazně zdražovat si žádný z nich nedovolí.
Každý Čech ho ročně sní zhruba 40 kilogramů, a když se vydá pečivo nakupovat, tak ze 27 procent je to právě chleba, za který peníze utratí. 
„S rostoucím povědomím 
a zájmem o to, co jíme, se zvedá i segment vícezrnných a celozrnných chlebů. Celá skupina chlebových speciálů tvoří dnes již třetinu celkových prodejů chlebů," upřesnil Dřízal.

Speciály jsou stále oblíbenější ve městech a v průmyslových aglomeracích, venkov je při výběhu chleba tradičně konzervativnější. Meduna ovšem upozornil, že v prodejích jsou znát roční období. „Sortiment vícezrnných a jiných speciálních chlebů má v průběhu roku své výkyvy. Nárůst jejich prodejů vidíme pravidelně po Vánocích a před létem, kdy nejčastěji jíme zdravě. V létě, v období grilování, zvyšujeme výrobu tradičních kvasových chlebů, které jsou ke grilovanému masu nejvhodnější," nastínil šéf pekáren Globusu.

Kyselejší, nebo ne?

V současné době se v Česku vyrábí většinou chléb ze žitného kvasu. Rozdíl je ovšem 
v tom, jaký druh kvasu a v jakém množství se do pečiva nakonec použije. V nejlepším případě by v chlebovém těstu mělo skončit co nejvíce kvalitního a vyzrálého kvasu, protože pozitivně ovlivňuje chuť a vůni chleba. „Pokud se použije do těsta kvasu méně, je nutno kypřicí mohutnost podpořit přídavkem droždí," poodhalil tajemství pekařů Dřízal. Takový chléb, který je méně kyselý a s menším podílem žitné mouky, upřednostňuje mladší generace. Ta starší naopak preferuje chléb, který se v Česku vyráběl před čtvrt stoletím, tedy s vysokým množstvím klasického kvasu a žitné mouky, který je hutnější a mírně kyselejší.

Jenomže chléb v posledních letech svůj souboj s ostatním pečivem poněkud prohrává. Jeho spotřeba už několik desetiletí klesá zhruba o dva kilogramy ročně. Před dvěma lety se tak dostala na úroveň 39,3 kilogramu. Naopak podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR stoupá obliba pšeničného pečiva a trvanlivého pečiva. „Každá skupina pekařských výrobků se uplatňuje na výživě odlišně. Ze skupin chleba a pečiva bychom měli přednostně vybírat chleby a pečivo s podílem žitné mouky a celozrnné. Výživově hodnotnější jsou i chleby a pečivo vícezrnné a speciální, ale při vyšším obsahu olejnatých semen musíme počítat s vyšší energetickou hodnotou," přiblížila vysokoškolská pedagožka a členka Fóra zdravé výživy Jana Dostálová.

Pekařské výrobky sice tvoří člověka, ale je nutné mezi nimi vybírat a volit s nižším obsahem tuku, cukru a solí. „U chleba a běžného pečiva preferovat tmavé a celozrnné, ale ne ty obarvené," doplnila odbornice.

A jak tedy poznat kvalitní chléb, než jej zákazník koupí? „Dobrý chléb by měl mít pevnou, vypečenou kůrku a kyprou střídku. Na poklepání na spodní stranu by pak měl zazvonit, tedy vydat dunivý zvuk. Při dobrém skladování by měl vydržet lahodný minimálně tři dny," dodal Meduna.

Chléb