Dávno pryč jsou přitom doby studentských „chmelových brigád“, manuální práci tu dnes obstarávají  najatí dělníci, v poslední době hlavně z Vietnamu.

„Počasí je chladnější, práce jsou tak o dva až tři týdny opožděné. Pokud by se oteplilo a byl dostatek vláhy, pak chmel začne hojně růst. A pro zavádění bude pak potřeba povolat každého, kdo má ruce,“ popisuje Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky. „Uložím si s dovolením vaše telefonní číslo, jakmile bude potřeba, ozvu se i vám,“ dodává se smíchem.

Zájem Čechů o takovéto brigády není příliš valný, zemědělské firmy a podniky proto zájem cizinců v Česku žijících vítají a hlavně si pochvalují jejich pracovitost. „Za den stihnou zapíchat až čtyři tisíce chmelovodičů k rostlinám. Celkově tak 85 hektarů, na kterých se u nás chmel pěstuje, stihnout za zhruba deset dnů, vše se odvíjí od počasí,“ pochvaluje si výkony asijských brigádníků Milan Procházka, vedoucí výroby chmele firmy Lupofyt.

Po ukotvení posledního drátku práce ve chmelnicích pro brigádníky rozhodně nekončí. Vrací se zpět na „startovní čáru“, tentokráte s jiným úkolem – zavádět rostliny na dráty. Teprve poté chmelnice osiří od brigádníků. Ti se sem vrátí až při sklizni, kterou je předběžně naplánována na druhou polovinu srpna.

Perspektivní obor

Zatímco na přelomu milénia chmelnice z českých polích postupně mizely, v posledních letech se trend obrátil. Jaroslav Mikoláš, jednatel firmy Lupofyt a zároveň předseda středočeské agrární komory, vidí v pěstování chmele v budoucnu potenciál umocněný celosvětovým zájmem.

„Pěstování je sice pracnější, náročnější na pracovní sílu, oproti pšenici a obilovinám, nicméně si myslím, že takovéto speciální plodiny, jakou český chmel je, mají budoucnost. I proto jsme se rozhodli investovat a modernizovat česačky, sušárny, ale také rozšiřujeme závlahový systém,“ říká Mikoláš. Navíc zhruba třetina chmelnic je vybavená kapénkovou závlahou po vzoru zemědělců z Izraele – nejen že zálivka je efektivní a nedochází k plýtvání, navíc v tropických dnech díky závlaze tu je klima až o šest stupňů Celsia nižší než v okolí.

Vzrůstající trend potvrdil i Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky. Podle něj se snad již podařilo překonat nejhorší rok 2013, kdy se v Česku pěstoval chmel na výměře 4,3 tisíce hektarů.

„Od té doby plocha s chmelem postupně roste, poslední roky se pohybujeme okolo hranice 5 tisíc hektarů, každým rokem okolo 20 až 50 hektarů přibude,“ má radost Hejda. Pro srovnání: ve Spojených státech amerických pěstují chmel na zhruba 24 tisící hektarech, v Německu na 21 tisíc hektarech. Přesto se Česko se svými i více než čtyřikrát menšími plochami řadí k těm větším producentům chmele ve světě.

Absolutní špičkou je totiž Česko v produkci jemných aromatických chmelů, konkrétně odrůdy Žateckého poloraného červeňáku. Z celkových pěti tisíců hektarů chmelnic se červeňák pěstuje na drtivé většině z nich (4,3 tis. hektaru).

„Dá se říci, že prémiová značka se bez tohoto chmele neobejde. Světové pivovary jej využívají pro výroby prémiových piv; tedy ležáků. Jedná se o výjimečný chmel, je to naprostý světový unikát, kterému se daří pouze v našich podmínkách, hlavně pak na Žatecku,“ vysvětluje předseda Svazu pěstitelů chmele.

V České republice se v loňském roce sklidilo bez mála 5 900 tun chmele, z toho až osmdesát procent zamířilo na export. Největšími odběrateli je Japonsko a Čína; v loňském roce do každé země putovalo přes tisíc tun úrody. Dalšími významnými odběrateli je Německo, Belgie či Anglie.

Proč zrovna žatecký chmel?

Ve skupině aromatických chmelů je z hlediska pivovarnického vysoce ceněn žatecký poloraný červeňák, který je i na náročném světovém trhu stále uznáván jako standard špičkové kvality. Dává pivu jemné chmelové aróma bez vedlejších nepříjemných vůní a pachů. Sama odrůda prošla dlouhodobým vývojem , kdy se v průběhu staletí vytvořily a upevnily její biologické vlastnosti.

Nejcennější složky žateckého chmele jsou především chmelové pryskyřice a silice. Z hlediska hořkosti jsou nejdůležitější skupinou tzv. chmelové pryskyřice, které jsou tvořeny celou řadou chemicky podobných sloučenin. Z nich pro tvorbu hořkosti piva jsou nejdůležitější alfa-hořké kyseliny. Jejich izomerizační produkty jsou hlavními nositeli hořkosti. Účinnost ostatních složek pryskyřic, jako beta-pryskyřice, tvrdé pryskyřice a nespecifikované měkké pryskyřice mají vliv podstatně nižší. Žatecký aromatický chmel je charakteristický poměrem alfa-hořkých kyselin k beta-frakci přibližně 1:1,5.

Druhou, neméně významnou skupinou obsahových složek chmel jsou jeho silice. Čerstvý aromatický chmel obsahuje zpravidla 0,1 až 0,5% silic, které jsou směsí několika stovek látek převážně terpenického charakteru. Jsou nositeli chmelového aróma, jehož kvalitou se aromatické chmele výrazně odlišují od ostatních chmelů. Přibližně tři čtvrtiny celkových silic tvoří uhlovodíky, jejichž nejznámějšími představiteli jsou myrcen, humulen, karyofylen a farnesen, patřící do skupiny monoterpenů a seskviterpenů. Žatecký chmel je typický obsahem farnesenu, který většina ostatních odrůd postrádá.

Podle soudobých poznatků jsou pro výrobu jakostních piv vhodné chmele s nízkým obsahem monoterpenu myrcenu a s vyšším obsahem seskviterpenů humulenu, karyofylenu a farnesenu. A právě takové složení obsahového spektra chmelových silic poskytuje žatecký chmel.

Zdroj: Svaz pěstitelů chmele ČR