„Peníze nám svěřené směřují do míst největších krizí, ať už jde o Blízký východ s pokračujícími krizemi v Jemenu, Iráku či Sýrii, nebo třeba o pomoc v ohromných uprchlických táborech v Bangladéši,“ uvedl ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Záchranná loď Lifeline
Záchranná loď Lifeline zřejmě přistane na Maltě. Francie jí s migranty pomůže

Například v Mexiku pomáhali po zemětřesení, v Kyrgyzstánu s léčbou tuberkulózy, ve Svazijsku pacientům s HIV a AIDS, v Nigeru podvyživeným dětem. Na Ukrajině pomoc směřovala do oblasti Mariupolu poblíž konfliktní zóny.

Poskytnutá pomoc je podle organizace rekordní za dobu jejího působení v Česku, v roce 2016 byla částka o sedm procent nižší. Veškeré peníze pocházejí ze soukromých darů, organizace nevyužívá žádné státní granty. Podle Grubera jde v současné době asi 83 procent z příspěvku přímo na pomoc v postižených oblastech, asi dvanáct procent na získávání dalších dárců a zbytek na režijní náklady.

Na mise vyjelo 44 Čechů a Slováků, působili v 16 zemích a někteří vyjeli za jeden rok opakovaně. Podle Grubera je nejčastějším problémem situace, kdy lékař nebo sestra chtějí vyjet do zahraničí, ale primář oddělení je nemůže uvolnit. Lékaři bez hranic proto uzavírají smlouvy o podpoře přímo s nemocnicemi. Polovina účastníků misí byli zdravotníci, ostatní zastávali potřebné profese.

Humanitární plavidlo Aquarius
Migranty přepraví do Španělska italské lodě. Lékaři bez hranic plán kritizují

„Gró projektů je na pracovnících z místních komunit. Majoritní část práce v nemocnicích provádí domácí zaměstnanci nemocnic Lékařů bez hranic, zahraniční experti tvoří významně pod deset procent,“ řekl anesteziolog Dušan Mach, jenž byl na misích v Jemenu a v Jižním Súdánu.

„Loňských šest týdnů v Jižním Súdánu byla má první zkušenost s medicínou v subsaharské Africe. Navzdory letité klinické praxi to byla pro mě medicínská výzva. Byl to první kontakt s celou škálou tropických onemocnění, podvýživou nebo oběťmi uštknutí jedovatými hady. A to vše v náročných podmínkách. Byl to návrat ke kořenům medicíny,“ dodal Mach.

Dobrovolníci se věnovali také mapování „bílých míst“ v projektu Missing Maps, na kterém se podílejí humanitární organizace. Za dva roky Češi a Slováci namalovali pomocí satelitních snímků do map silnice v délce téměř 14 tisíc kilometrů, což je vzdálenost z Prahy na jižní pól. Zanesli také nejméně 410 tisíc budov. Vytvářeli také podrobné mapy například Jižního Súdánu, Nepálu, Haiti či Madagaskaru.

Pavlína Janovská
Zpomalíme leukémii, říká úspěšná vědkyně. Ocenil ji držitel Nobelovy ceny

„Minulý rok v dubnu jsme zaznamenali výskyt cholery v Mozambiku ve městě Tete. Tým z terénu poslal prosbu, že by nejlépe za týden potřeboval zmapovat oblast velkou asi jako Praha,“ popsal koordinátor projektu Jan Böhm. Čeští a slovenští dobrovolníci to podle něj zvládli za deset dní. Lékaři díky mapám mohli naplánovat očkování 350 tisíc lidí proti choleře, čímž se podařilo epidemii prakticky zastavit.

Projekty lékařů bez hranic se soustředí například na pomoc podvyživeným dětem, lékaři poskytují psychologickou péči obětem války, pomáhají v uprchlických táborech, léčí také pacienty s AIDS/HIV nebo malárií. Kromě toho, že pomáhají v krizových zónách, se snaží přinášet informace o situaci lidí v nouzi. Česká kancelář Lékařů bez hranic působí od roku 2006, světová vznikla v roce 1971.

Civilisté v Hudajdá ze strachu prchají dále do centra města.
Boje v Hudajdá neutichají. Koalice hodlá obsadit letiště, civilisté prchají