Především stavy dojnic snižovali v jižních Čechách během loňska i další jihočeští farmáři. Na konci června chovali 215 651 kusů skotu, což bylo po Vysočině nejvíce v Česku. Z toho se starali o nejvíce krav v zemi – ve stájích či na pastvinách jich měli bezmála 87 tisíc. Meziročně se ale stavy hovězího dobytka v regionu snížily o 4363 kusů, což znamenalo dvouprocentní pokles, zjistil Český statistický úřad.

Podle odborníků za tím stojí hlavně růst nákladů a nízké výkupní ceny. „Výkupní cena mléka je od loňského října trvale pod průměrem zemí Evropské unie, které souběžně s námi přistupovaly do unie,“ objasnila ředitelka jihočeské agrární komory Hana Hricová. A tajemník Agrární komory Jan Záhorka varuje, že neustále se snižující stav dobytka se už začíná nepříznivě projevovat i na vzhledu krajiny. „Kvůli stále se snižujícímu počtu skotu, ovcí a koz už máme dnes takové stavy, že nejsme schopni udržet údržbu krajiny přirozenou cestou, tedy spást trávu, která tam naroste,“ upřesnil.

Důkazem nepříznivého vývoje je i skutečnost, že farmáři v prvním pololetí nadojili 161,4 milionu litrů mléka, meziročně o 6,4 milionu litrů méně, čímž se před ně dostali i středočeští producenti. S 226 miliony litrů vedou farmáři z Vysočiny. V kraji vzrostla pouze jen průměrná denní dojivost, a to o dva decilitry na 16,18 litru mléka.

Zemědělci tak čím dál častěji upřednostňují masná plemena, pro jejichž chov jsou typické zejména horské a podhorské oblasti na jihu kraje. „Je to i výhodnější. Mléko je hodně náročné na investice, pokud chce být chovatel konkurenceschopný. Chybějí i lidé, není to totiž příliš trendové povolání a platy jsou malé,“ uvedla ředitelka.

Velký rozmach na jihu Čech zažívá i ekologické zemědělství. V kraji nyní obhospodařuje 102 registrovaných farmářů necelých 23 tisíc hektarů určených pro ekozemědělství. Kraj to tak řadí na čtvrté nejekologičtější místo v republice.

„Jihočeští zemědělci mají k ekologickému zaměření vhodné podmínky. Více než dvě třetiny zemědělské půdy kraje spadají do takzvaných méně příznivých oblastí a je tudíž vhodná k zatravnění,“ dodala Hricová. Nahrává tomu i skutečnost, že na péči o travnaté porosty se zatím váže největší část podpor.

V Česku stav skotu poklesl v pololetí o jedno a půl procenta na 1 402 880 kusů dobytka. Úbytek evidovaly téměř všechny kraje vyjma Pardubického a Zlínského.