Jedním z nich je Jindřich Macháček, ředitel akciové společnosti Mydlářka, která dodává vejce také na Kutnohorsko. Ta je podle informace ředitele připravena „najet“ od Nového roku na bezklecový chov. Ovšem za nemalých nákladů. „Pokud budeme chtít zachovat současný rozměr výroby s využitím současných hal, půjde o investici řádově padesát milionů na sto tisíc slepic,“ vypočítal ředitel.

Podle jeho slov zbytečný výdaj však není jediným problémem, který se zrušením klecového chovu souvisí. Úprava s sebou přinese také pokles výroby, protože na stejné ploše se bude chovat méně zvířat. Obavu má ředitel také z toho, že na rozdíl od České republiky ne všechny země Evropské unie hodlají zmíněné nařízení dodržet.

Ne všichni nařízení respektují

Výroba vajec je pak bude stát mnohem méně peněz, jejich levné výrobky zaplaví český trh a de facto zlikvidují české producenty, kteří jim nebudou schopni konkurovat. Macháček v této souvislosti odkázal například na slova francouzského prezidenta, který prohlásil, že bude za tamní zemědělce platit pokuty za nedodržení evropských nařízení.

Podle ředitele by proto měl být v České republice zakázán dovoz ze zemí Evropské unie, které toto nařízení nebudou dodržovat. A to bez ohledu na to, jakou technologií byla vejce vyrobena. „Nikdo totiž není schopen dohledat, jestli vejce snesly slepice chované tak, jak nám předepisuje legislativa,“ doplnil Macháček. „V opačném případě se může stát, že česká vejce z trhu úplně zmizí,“ varoval.

Jako odstrašující příklad pak připomněl takzvanou dioxinovou aféru, kdy se po jejím vypuknutí český trh na rozdíl od trhů jiných evropských zemí neuzavřel dovozu levného vepřového masa z Německa, což u tuzemských chovatelů prasat vyvolalo obavy o jejich další existenci.

Současné vedení ministerstva zemědělství podle Jindřicha Macháčka vyslalo první signály, že se situací hodlá zabývat, zatím prý ale jde jen o první krůčky.

Stanovisko ochránců zvířat

„ …V klecích je chována naprostá většina slepic - nosnic v zemědělském výrobních sektoru České republiky. Klece jsou v řadách nad sebou, běžně ve čtyřech patrech. Když slepice zemře, u hospodářských zvířat se říká uhyne, je to vedeno jako ztráta. Se ztrátami se běžně počítá, nesmí překročit určitý alarmující limit (například 2 - 4 %). Nemocná nebo slabá slepice se v intenzivních chovech samozřejmě neléčí, jako naši domácí zvířecí společníci. Co se týká kontrol dodržování všech podmínek směrnice, například ohledně počtu slepic v klecích, poskytnutí materiálu na popelení - stačí si položit otázku: Jak často se státní veterinární lékaři musí do chovů na kontrolu vypravit? Z důvodu předpisů v ochraně zvířat by měli za rok navštívit 5 % chovů, to znamená v určitém chovu jednou za dvacet let. To je celkem legrační, že ano? A pokud už se do chovu vypraví - myslíte, že dokáží kontrolovat bedlivě všechna patra klecí, i ta nejvyšší?

Průmysl měl dlouhých dvanáct let (evropská směrnice byla schválena už v roce 1999 – pozn. red.) přechodné období, aby vyměnil holé klece nezdokonalené za ty - pro vězněné ptáky - vylepšené. I tak si průmysl neustále stěžuje a ustanovení směrnice napadá. Je to neuvěřitelné, nicméně tím vidíme zřetelně, že lidem v tomto průmyslu nejde o ukončení strádání slepic, ale o svoji výdělečnou činnost. Také byste dokázali někoho věznit a vydělávat na tom?“

Dita Michaličková, Společnost pro zvířata