Stížností na dlouhé prodlevy navíc přibývá. Jenom úřad ombudsmanky Anny Šabatové jich v roce 2016 evidoval 108, v roce 2017 počet vzrostl na 127 a v letošním roce za prvních osm měsíců letošního jich bylo už 154.

„Lidé si stěžují zejména na nepřiměřenou délku řízení nebo nesouhlasí s posouzením zdravotního stavu,“ říká mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

POTÍŽE S DEPRESEMI

Mezi stěžovateli byl i muž z Moravskoslezského kraje. Jeho manželka trpí těžkými depresemi, kvůli kterým se stala invalidní a začala pobírat příspěvek na péči v prvním stupni, tedy ve výši 880 korun. Její stav se ale v průběhu dvou let zhoršil, což potvrdila i posudková komise a manžel požádal o zvýšení příspěvku.

Úředníci proto dorazili do domácnosti, zjistili, že žena sama zvládne základní věci, jako se třeba sama najíst, obléknout či umýt se a příspěvek jí nejenom nenavýšili, ale dokonce ho úplně odebrali.

S tím manžel nesouhlasil a proti rozhodnutí se odvolal k ministerstvu práce a sociálních věcí. To však nebylo schopno ani po více než roce rozhodnout. Na rozhodnutí přitom mělo maximálně dva měsíce. Nakonec muži nezbylo, než se obrátit se stížností na úřad veřejné ochránkyně práv. „Je zcela nepřiměřené, když řízení o příspěvku na péči trvá od podání odvolání téměř šestnáct měsíců a stále není pravomocně skončeno,“ rozčilovala se její mluvčí Iva Hrazdílková.

„Hlavním a zásadním důvodem, proč se nedaří dodržovat zákonné lhůty pro vydání posudku, je nedostatek posudkových lékařů,“ tvrdí mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová. „Je způsoben jak nedostatkem lékařů obecně, tak i neatraktivitou oboru posudkové lékařství“ dodává.

VYPISOVAT PAPÍRY

Jinými slovy se lékařům nechce vypisovat papíry, když mohou léčit a být více ve styku s pacienty. Navíc i přes nedávné navýšení platů pro posudkáře si šikovný doktor může léčením vydělat více.

Ombudsmanka si kvůli problému dokonce vyžádala setkání s ministryní Janou Maláčovou (ČSSD)- „Paní ministryně přislíbila, že se zasadí o urychlené přijetí novely zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který je v Poslanecké sněmovně,“ říká Hrazdílková.

Návrh obsahuje dvě základní věci. Především chce převést lékaře-posudkáře z režimu zákona o státní službě do režimu zákoníku práce. Podle toho prvního zákona by totiž museli skončit po dovršení sedmdesáti let věku. A vzhledem k tomu, že je podstatné části z nich hodně přes šedesát, mohlo by to posudkovou službu zcela paralyzovat.

„Dále navrhujeme převést posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího řízení správního z posudkových komisí ministerstva na Českou správu sociálního zabezpečení,“ uvádí Barbara Hanousek Eckhardová. Zapojili by se tak posudkoví lékaři, kteří se věnují invalidním důchodům a kteří jsou méně vytížení než ti, jež mají na starosti odvolání.

Příspěvek na péči
Je určen lidem, kteří kvůli špatnému zdravotnímu stavu potřebují pomoc jiného člověka při zvládání základních životních potřeb, například jídle, komunikaci, oblékání či orientaci v prostoru. Z příspěvku pak hradí pomoc. Jeho výše se pohybuje mezi 880 až 13 200 korunami.