Že je zde něco zvláštního, se přitom pozná jenom z nezvyklých přístrojů na kraji pole vybavených solární baterií. Přesný popis zemědělských procesů srozumitelný třeba i školákům si přečtete na mobilu díky QR kódu. Pak můžete vyrazit k nedalekému mokřadu pod soustavou rybníčků a nádrží, odkud se voda na zavlažování přečerpává. 

Nevadí sucho ani deště

Takhle nějak bude vypadat „chytrá krajina“, kterou nyní poblíž Lán vytvářejí odborníci z České zemědělské univerzity (ČZU). Měla by se snadno vyrovnat s extrémními suchy i s přívalovými dešti. Podle jejich plánů to má být už zhruba za tři roky.

Přípravné práce začaly loni, změna spolkne odhadem 50 až 100 milionů korun. Část peněz univerzita získala od Technologické agentury. Přispěly i ministerstvo zemědělství a Státní fond životního prostředí, další prostředky vědci stále shánějí.

Rakovnicko leží ve srážkovém stínu, a proto patří k nejsušším oblastem Česka. Univerzita zde má pozemky o rozloze 500 hektarů, které nyní začíná přetvářet tak, aby žádná voda spadlá z nebe nepřišla nazmar. 

„Máme vizi, jak bude krajina v Česku vypadat za padesát let. Nejenže děláme to, co je dnes nejmodernější, ale snažíme se být vizionáři a předpovídat, co bude v té době s vodou, s energií, a chceme se podle toho včas zařídit,“ řekl Deníku rektor ČZU Petr Sklenička.

Nedostatek vody

Kvůli řešení očekávaného nedostatku vody souvisejícího s přicházejícími klimatickými změnami škola již loni založila nové Centrum pro vodu, půdu a krajinu.

Moderní „chytrá“ krajina podle Skleničky musí být na dopady změn připravena. Tím, že se na ni postaví různé zadržovací nádrže, vsakovací příkopy, protierozní pásy a závlahové prvky.

V Lánech se chystají využít také zastaralý drenážní systém, jaký mají dosud v řadě českých zemědělských podniků. Obvykle je však nikde neudržovali posledních 30 let. Jejich velká chvíle může opět přijít – po důkladné rekonstrukci a za využití moderních doplňků.

Lánský statek se nachází v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, a musí proto splňovat přísné předpisy. Dlouhé řady solárních panelů jsou ve zdejší přírodě nemyslitelné, sluneční energie na přečerpávání vody se proto bude získávat z fotovoltaických panelů zabudovaných do střešní krytiny místních staveb. „Už spolupracujeme s výrobci, kteří se chystají na jejich patentování a výrobu,“ podotkl Sklenička.

Jeden statek nestačí 

Tvůrci projektu věří, že si k nim poté najdou cestu zemědělci i široká veřejnost včetně školáků. Potřebu udržení vody v krajině si již kromě vědců a odborníků uvědomují i někteří politici. Jako další úkol Sklenička vidí získání peněz na to, aby se po lánském vzoru přeměnila zemědělská krajina v celém Česku. Podle jeho odhadu by to mohlo stát 400 až 600 miliard korun. 

„Politici se té částky leknou, ale teď stejně nemáme projekční ani realizační kapacity, aby se to udělalo hned. Je to běh na desítky let,“ vysvětlil Sklenička. Připomněl, že se již nyní ročně na zadržení vody v krajině vynakládají miliardové částky.

„Tu a tam udělají rybník, ale nemá to systém. Kdyby se do toho ročně pustilo systematicky 20 miliard, tak by to mohlo vyjít,“ dodal. Podobná „chytrá“ krajina by se tak mohla do 40 let prostírat po celém Česku.