Jsem tu proto, abych lobovala za americký Westinghouse. A nestydím se za to.
S takto otevřeným poselstvím včera na mimořádnou návštěvu Česka dorazila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Byla to její poslední návštěva v úřadu šéfky diplomacie USA. Clintonová již dříve uvedla, že v nové vládě Baracka Obamy už tento post zastávat nechce.
Na vehemenci, se kterou hájila zájmy firem z USA, jí to ale neubralo. Především pokud jde o největší zakázku v dějinách ČR: dostavbu zbývajících dvou bloků Temelína v hodnotě 200 až 300 miliard korun. Uchází se o ni americký Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR.1200. Třetí zájemce, francouzská Areva byla z tendru kvůli nedostatkům v nabízeném projektu vyřazena, brání se ale odvoláním k antimonopolnímu úřadu.
„Český národ si zaslouží tu nejlepší technologii a nejspolehlivější technologii. Právě záležitost bezpečnosti zařízení Westinghouse slibuje opravdu ty nejlepší záruky. Spojené státy stojí o takovou investici, která bude prospěšná pro české i americké spojence," zdůraznila včera v Praze šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Zdůraznila také, že Česko je jedním z nejbližších amerických partnerů a přátel na evropském kontinentu.
Témat, o kterých ministryně zahraničí USA hovořila se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) a premiérem Petrem Nečasem (ODS), bylo více. Česko v tuto chvíli řeší také budoucnost nadzvukového letectva. Pokud Švédsko nenabídne výrazně lepší podmínky pronájmu či odkupu svých stíhaček Gripen, které teď používají Češi, armáda by vypsala výběrové řízení na nové stroje. To by opět byla šance pro USA a jejich stíhací letouny F16. O tom, zda se na něčem česká a americká strana včera dohodly, ale nikdo z politiků oficiálně nemluvil.
Odstupující ministr obrany Alexandr Vondra navíc včera večer uvedl, že Švédsko už je „vstřícnější". Jejich aktuální nabídka na další pronájem stíhaček je o deset procent lepší, než byla v létě.
Nelibost nicméně vzbudila agenturní citace jednoho z nejmenovaných amerických diplomatů, kteří Hillary Clintonovou doprovázeli. Zopakoval totiž, že dostavba Temelína by přinesla až devět tisíc nových pracovních míst v USA. Tomu se brání české firmy, které by chtěly maximum zakázek při stavbě jihočeské jaderné elektrárny pro sebe.
Práce? Jak pro koho
„Pro nás hraje roli, aby byl maximální podíl českých zakázek pro české firmy. Nezajímá nás tolik, kolik míst by to vytvořilo v USA, Rusku či Francii," zdůraznil včera viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký.
„Očekáváme, že v Česku zůstane kolem 70 procent z ceny zakázky. Je to důležité pro naše strojírenství, stavebnictví, ale i obory, které s dostavbou Temelína až tak nesouvisí. Třeba s dopravou nebo i stravováním," dodává Stanislav Kázecký.
Zapojení českých firem zdůrazňuje i ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS), který se minulý týden vrátil z česko-ruského fóra v Kazani. Za sebe všem říkám, že jedním z klíčových parametrů bude podíl českých firem na dodávkách," poznamenal Martin Kuba.
Na maximální účast tuzemských firem sází i česko-ruské Konsorcium MIR.1200, které včera zopakovalo svůj slib na podporu pracovních míst v ČR. „Pokud v tendru na dostavbu Temelína vyhrajeme, vytvoříme více než deset tisíc pracovních míst. Pokud k tomu připočteme další pracovní příležitosti, které v rámci tak velkého projektu vzniknou, hovoříme o 6080 tisících lidí. A to stále hovoříme o pracovních místech v Česku. Na rozdíl od americké konkurence nabízí naše konsorcium pracovní místa především českým zaměstnancům," zopakoval včera šéf jednoho z členů konsorcia, šéf plzeňské Škody JS Miroslav Fiala.
Vláda si ale zatím stále udržuje odstup od všech uchazečů. Zdůraznil to i premiér Petr Nečas. Po jednání s Hillary Clintonovou uvedl, že tendr pokračuje podle plánu a podle zákona o veřejných zakázkách. „Máme transparentní postup pro výběr a nejlepší nabídka vyhraje," uvedl předseda vlády.