V listopadu banka očekávala pro loňský rok deficit 6,9 procenta, letos 4,4 procenta a v roce 2023 pak 4,2 procenta. Vyplývá to z páteční tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 11. února.

Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout z předloňských 37,7 procenta HDP na 41,8 procenta loni. Letos by se podle odhadu mělo zadlužení prohloubit na 42,8 procenta HDP a příští rok na 44,6 procenta. Odhady tak ČNB proti listopadu zlepšila.

Ministerstvo financí ve své lednové prognóze uvedlo, že hospodaření veřejných financí bylo loni velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými ve zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační rozpočtové politiky. Proto také MF odhaduje za loňský rok deficit veřejných financí 6,1 procenta HDP a veřejný dluh 42 procent HDP.

Modrá pyramida, ilustrační foto
Modrá pyramida dostala od ČNB pokutu pět milionů. Porušila pravidla o výši úroků

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.

ČNB zároveň v nové prognóze, kterou představila ve čtvrtek, zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Rovněž výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle ČNB klesnout na 2,3 procenta.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.