Důvodem dnešního rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí. Ten souvisí hlavně s vyjednáváním o brexitu a zhoršením výhledu vývoje německé ekonomiky. "Stejně jako na předchozím únorovém jednání rozhodování ČNB nebylo ani tolik o samotné domácí ekonomice, ale spíše o vnímání vývoje v zahraničí. Další růst sazeb ČNB se tak bude odvíjet právě od vývoje v zahraničí," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Koaliční jednání v Praze vedou Zdeněk Hřib (Piráti), Jan Čižinský (Praha sobě) a Jiří Pospíšil (Spojené síly pro Prahu).
Piráti zvažují daň za prázdné byty. Pospíšil se „špehováním“ nesouhlasí

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč očekává v letošním roce jedno zvýšení úrokových sazeb. "Kdy a zda vůbec k takovému kroku dojde, bude záviset především na oživení hospodářského růstu v Německu a eurozóně obecně a s tím souvisejícím vývojem inflačních očekávání," uvedl.

Cyklus zvyšování úrokových sazeb v Česku se přitom podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové blíží ke svému vrcholu. "V novodobé historii se bude jednat o třetí nejkratší cyklus utahování měnové politiky ČNB. Nízké úrokové sazby se stanou novým normálem, a to nejen v Česku," uvedla.

Úroky

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Rada ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby na zasedání loni 1. listopadu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu. Šlo tak o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v loňském roce. Na zasedání v únoru rada nechala sazby beze změny.

Ilustrační fotografie.
Zahraniční dluh Česka klesá. Loni se snížil takřka o patnáct miliard

Zasedání rady se dnes zúčastnilo všech sedm jejích členů. Tisková konference po jednání rady začne ve 14:15, kde guvernér ČNB Jiří Rusnok oznámí důvody dnešního rozhodnutí.

Zisk 1,79 miliardy

Česká národní banka loni vykázala zisk 1,79 miliardy korun. O rok dříve banka vykázala ztrátu 249,3 miliardy korun. Do hospodaření se podle ČNB pozitivně promítlo oslabení kurzu koruny, vyvolané zejména vývojem na zahraničních finančních trzích. V opačném směru působilo zvyšování úrokových úrokových sazeb.

Původně v lednu ČNB v dekádní bilanci informovala, že loni vykázala ztrátu 3,86 miliardy korun. "Po zaúčtování všech dodatkových operací byl však vykázán výše uvedený zisk. Hlavní vliv na to měla změna účetní metody, podle které nerealizované zisky a ztráty z dluhových cenných papírů již nejsou evidovány v bilanci, ale vstupují přímo do hospodářského výsledku," uvedla banka. Změna metody se promítla i do hospodářského výsledku z předchozích let.

Bojové vozidlo BVP PUMA.
Největší tendr v historii. Armáda nakoupí bojová vozidla za 50 miliard

Zisk ČNB využije na částečnou úhradu účetní ztráty z minulých let. Ta ke konci loňského roku činila 188,9 miliardy korun, po využití loňského zisku bude 187,1 miliardy korun. "ČNB předpokládá, že kumulovanou ztrátu uhradí z budoucích zisků," uvedla dále banka. Zároveň zopakovala, že ztrátu vykazovala i v minulosti, aniž by to ohrozilo její zákonný mandát v péči o cenovou stabilitu a v dalších činnostech.

"Domácí měna oslabila vůči hlavním rezervním měnám, a zvýšení korunové hodnoty cizoměnových aktiv a pasiv proto vygenerovalo kurzový zisk v souhrnné výši 42 miliard Kč," uvádí zpráva, kterou dnes schválila bankovní rada ČNB. Naopak nárůst základních úrokových sazeb zvýšil náklady na operace ČNB na trhu.

Vliv má i správa devizových rezerv

Vliv na hospodaření měla podle ČNB i správa devizových rezerv, která byla negativně ovlivněná nízkými výnosy pevně úročených instrumentů v kombinaci s poklesem akciových trhů. "V předchozích letech ČNB při správě devizových rezerv profitovala zejména z růstu těchto trhů. Ten se postupně vyčerpal a v závěru roku 2018 všechny významné akciové trhy oslabily," uvedla banka.

Devizové rezervy centrální banky v korunovém vyjádření činily ke konci loňského roku zhruba 3,204 bilionu korun. Meziročně rezervy v korunách stouply o zhruba 53 miliard. Za jejich růstem v posledních letech byl především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do dubna 2017 vynaložila dva biliony korun za nákup eur.

ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává také dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

Ilustrační foto.
ČEZ investuje do kyberbezpečnosti. Koupil podíl ve firmě CyberX