Kliknutím zvětšíte"Úrokové sazby ČNB jsou podle mého názoru blízko svého vrcholu. Základní sazba může na úrovni 5,75 procenta delší dobu setrvat, případné zvýšení na červnovém zasedání by mělo být mírné s pomyslným zaokrouhlením sazby na šest procent," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera dnešní rozhodnutí ukazuje, že ČNB stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku. "Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se však o inflaci příštího roku," upozornil.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 4,75 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
"Na první pohled se to může zdát jako donkichotský boj s větrnými mlýny, centrální banka zvyšuje úrokové sazby a inflace přesto dále sílí, nicméně vliv přísnější měnové politiky se zatím v inflaci ještě nestačil projevit," upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek. "Očekává se, že inflace bude růst i nadále, z toho důvodu není další zvyšování úrokových sazeb nereálné," odhadl pak obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Na předchozím měnovém jednání na konci března rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Inflace přes 13 procent
ČNB v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta.
Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 procenta, v únoru počítala ČNB s 2,3 procenta.
Banka také letos počítá s průměrným kurzem koruny 24,20 koruny za euro. Příští rok pak počítá s průměrným kurzem 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 Kč/EUR. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.
Ministerstvo financí v nové dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta.
Analytici: Zvýšení sazeb bylo pro trhy překvapením
Rozhodnutí ČNB zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta bylo pro trhy překvapením, shodli se analytici oslovení ČTK. Zásadní otázkou je podle nich nyní to, zda úroky ČNB čeká ještě další viditelnější růst, nebo je repo sazba již blízko svého vrcholu.
"Dnešní rozhodnutí ČNB však bylo pro trh překvapením, na což zareagovala koruna posílením pod hranici 24,60 Kč za euro," uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Současný ekonomický vývoj podle něj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. ČNB však podle všeho stále považuje jako prioritní boj s inflací a neobává se přílišného zpomalení reálné ekonomiky, dodal.
"Prognóza Raiffeisenbank počítala s vrcholem 5,75 procenta, ale předpokládali jsme, že centrální banka tento posun rozloží do dvou zasedání," upozornil analytik banky Vratislav Zámiš. Nečekaný nárůst podle něj otevírá možnost, že se základní sazba v červnu podívá až na šestiprocentní hranici. Výraznější zvyšování ale neočekává kvůli obavám ze slabšího ekonomického růstu v následujících čtvrtletích.
Důvodem zvyšování je stále rostoucí inflace, která je za posledních 20 let na rekordních 12,7 procenta. "Očekává se přitom, že inflace bude růst i nadále, z toho důvodu není další zvyšování úrokových sazeb nereálné," míní obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Rostoucí ceny energií, válka na Ukrajině a částečné zavření Číny kvůli politice nulové tolerance pandemie covid-19 mohou podle něj vyhnat inflaci až k 16 procentům.
Inflace stále sílí a měnová politika musí držet krok, pokud se jí má podařit dostat ji opět pod kontrolu, připomněl analytik Deloitte David Marek. "Na první pohled se to může zdát jako 'donkichotský' boj s větrnými mlýny. Centrální banka zvyšuje úrokové sazby a inflace přesto dále sílí. Nicméně vliv přísnější měnové politiky se zatím v inflaci ještě nestačil projevit. Je možné, že ČNB ještě bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, nyní se hraje především o inflační očekávání, a to není malá sázka," dodal.
Je nyní otázkou, zda se růst základní úrokové sazby zastaví na úrovni šesti procent, nebo ještě výše, doplnil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Nelze podle něj vyloučit letošní růst základní sazby až na 6,25 procenta, nebo dokonce až na 6,5 procenta. Vedle výraznější inflace může být důvodem také očekávaný příchod nového a méně 'jestřábího' guvernéra ČNB, poznamenal. Ve druhé polovině roku centrální banku již povede jiný guvernér než Jiří Rusnok a obměny dozná také bankovní rada.
Zvýšení sazeb ČNB prodraží hypotéky, na které dosáhne méně lidí
Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
"Další růst úroků zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Do problémů se mohou dostat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Vlivem vyšších úrokových sazeb se jim zvýší měsíční splátky," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Rovněž se podle něj prodraží financování státního dluhu, který v koronavirové době výrazně narostl.
Další zdražení peněz spolu se stále se zvyšujícími cenami energií znemožní spoustě Čechů dosáhnout na pořízení si svého vlastního bydlení, doplnil obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. U lidí po vysoké škole, do 30 let věku, odhadl, že by mohlo jít až o 70procentní podíl.
Tvrdá opatření ČNB se odrazí nejen ve stavebním průmyslu, ale v celé ekonomice, upozornil majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. Zasáhne to především firmy, které čerpají provozní nebo investiční úvěry. "V momentě, kdy se zásahy ČNB naplno promítnou do nových hypoték nebo do jejich refinancování, se dnešní střední třída bude moci s vidinou vlastního bydlení rozloučit," podotkl.
16
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
