"Za inflací stojí dva silně faktory. Prvním jsou problémy v dodavatelských řetězcích a vysoké ceny komodit, včetně energií. Druhým faktorem je výrazné oživení poptávky podpořené úsporami vytvořenými během lockdownů a stimuly fiskální i měnové politiky. Právě na tuto příčinu inflace míří současné kroky centrální banky," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Pro další kroky ČNB bude podle něj důležitá informace o inflaci v lednu, kdy se obvykle upravují ceny zboží a služeb, které se nemění tak často jako benzin nebo potraviny. "Na základě toho, jak se to následně projeví v prognóze inflace, může centrální banka případně přikročit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb," uvedl Marek.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka výrazné prosincové zvýšení sazeb zároveň snižuje pravděpodobnost, že by bankovní rada dále prudčeji zvedala sazby v prvním čtvrtletí příštího roku. "V prvním čtvrtletí tak lze podle mě očekávat zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu, maximálně o 0,50 procentního bodu. Cyklus utahování měnové politiky tak bude v prvním čtvrtletí velmi pravděpodobně kulminovat," odhadl. Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta tak bude základní úroková sazba velmi pravděpodobně po únorovém zasedání rady nad čtyřmi procenty.

Předseda představenstva Expobank CZ a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal upozornil, že navzdory dočasnému odpuštění DPH u energií má inflace stále rostoucí trend. "A proto musí měnová politika reagovat výrazným nárůstem sazeb, aby přetlačila domácí cenové tlaky," uvedl.

Bitcoin. Ilustrační snímek
Zájem i přes turbulence roste. Bitcoinu ale hrozí další prudké výkyvy kurzu

Na posledním měnovém zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro obě tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o jeden procentní bodu na 4,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o jeden procentní bod na 2,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

"Další zvýšení úrokových sazeb, které pravděpodobně není poslední, odstřihává další část lidí od reálné šance na získání hypotéky. V kombinaci se stavebním zákonem, který výstavbu nemovitostí dost komplikuje, se začínáme dostávat do skutečné nemovitostní krize," uvedl majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal.