V předchozí srpnové prognóze ČNB počítala letos s růstem HDP o 2,4 procenta a v roce 2017 o tři procenta. V roce 2018 by podle odhadu ČNB měla ekonomika vzrůst o 2,9 procenta.

Bankovní rada zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Nová prognóza ČNB předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.

Bankovní rada podle Rusnoka diskutovala o záporných úrokových sazbách. "Závěr je ale stejný jako doposud, tedy o jejich použití zatím neuvažujeme. Nevidíme v tom žádný zásadní přínos pro měnovou politiku," uvedl guvernér. Nevyloučil ale, že by ČNB mohla záporné sazby použít jako pomocný instrument pro hladší opuštění režimu devizových intervencí.

"Centrální bankéři si nechávají otevřená dvířka pro případ opravdu silných spekulativních tlaků, kdy by záporných sazeb využili coby prostředku ke snížení atraktivity korunových aktiv, a tedy k ochlazení spekulativní poptávky," uvedl k záporným sazbám hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

ČNB v prognóze také snížila odhad vývoje inflace ve čtvrtém čtvrtletí 2017 na 2,3 procenta z dřívějších 2,4 procenta. Pro první čtvrtletí roku 2018 odhad rovněž snížila na 2,4 procenta z dřívějších 2,5 procenta.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního srpna intervenovala v objemu zhruba 592 miliard korun.