Minulý pátek, dva týdny po ukončení intervencí Českou národní bankou, se koruna dostala na hranici 27 korun za euro. Nyní se pohybuje okolo 26 korun za euro. Otázka přijetí eura je tedy doslova v kurzu.

Česko je podle Svazu průmyslu a dopravy závislé na exportu do zemí eurozóny. Svaz tak jednoznačně podporuje větší aktivitu Česka v eurozóně.

Koruna je na novém historickém rekordu.
Koruna dva týdny po intervencích oslabila na 27 korun za euro

„Pro tak závislou ekonomiku na Evropské unii, jako je ta naše, je důležité, abychom byli v jádru, které bude do budoucna rozhodovat o tom, jak bude Evropská unie vypadat; jak budou vypadat regulace, byrokracie a jak bude vypadat vnitřní trh," uvádí Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy pro Českou televizi.

Proti zavedení eura je ale šéf státní kasy, Andrej Babiš. „Mohou přijít časy, že se nám bude dařit méně. Proto si myslím, že to, že máme vlastní měnu, je dobře. Projekt eurozóny byl ekonomický projekt, teď se stal projektem politickým a já bych skutečně nechtěl být v eurozóně, abych ručil za řecké dluhy," prohlásil Babiš.

Šéf ČNB Jiří Rusnok
Poslední únorové intervence stály ČNB 220 miliard

Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ten, kdo v Unii nemá společnou měnu, je v jiné kategorii než státy eurozóny. Česko by podle něj mělo při rozhodování o společné měně uvažovat zejména o tom, s kým má silné ekonomické vazby. „Není úplně podstatné mít euro, podstatné je mít měnu jako Německo nebo Nizozemsko," uvedl.

Pro přijetí eura je jednoznačně předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Motivují ho hlavně politické důvody. „Za TOP 09 chceme být v rychlejší části Evropy, s pomalými se nebude nikdo bavit," uvedl Kalousek. Dělicí hranice mezi rychlým a pomalým pruhem EU podle něj povede po hranici eurozóny.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš
Babiš: Nechci být v eurozóně, koruna je pro Česko výhodná

Exportní firmy euro podporují

Mezi českými firmami podpora eura dlouhodobě roste, alespoň podle loňského průzkumu Hospodářské komory. Podle ní přijetí společné měny podporuje 60 procent oslovených firem. O dva roky dřív přitom přechod na euro podporovalo jen 35 procent podniků.

Podle České televize, která oslovila některé velké firmy, je prioritou stabilní a předvídatelné prostředí. „Vstup do eurozóny by čistě exportérsky zjednodušil spoustu věcí, ale na druhou stranu jsem patriot a příznivec české koruny, takže bych spíš chtěl, aby to bylo stabilní, abychom dokázali předvídat," dodává Petr Dařílek, jednatel pivovaru Ferdinand.

Majiteli prodejny Kunratická stodola Janu Soukupovi by posílení koruny, zvedlo výdělky. Přesto by raději přivítal vyšší měnovou stabilitu: „V jednoduchosti je síla. Když koupím levněji euro, sice víc vydělám, ale v důsledku je to přeceňování cen, což je velice složitá a zdlouhavá cesta, takže je lepší stabilita eura."

Česká národní banka.
ČNB by podle Rusnoka mohla zvýšit sazby až na přelomu roku

Jednou to přijít musí

Česká republika se zavázala přijmout euro při podpisu přístupové smlouvy k Evropské unii. Některé země, jako například Dánsko, nebo Švédsko, si vyjednaly výjimku, tzv. opt-out. Česko však nikoliv.

Novým členským zemím je v té souvislosti zatím udělena dočasná výjimka na zavedení eura. Zůstává ale závazek v budoucnu euro zavést. Není sice časově přesně vymezený, ale předpokládá se, že země tak učiní, jakmile budou plnit všechna kritéria.

„Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům dále zlepšila, nicméně stále ji nelze vyhodnotit jako dostatečnou k přijetí společné měny," uvádí zpráva Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.

Zdroj: Youtube

Před přijetím společné evropské měny tak Česko, jako jakákoli jiná země Evropské unie, musí splňovat podmínky stanovené maastrichtskými kritérii. Ta jasně určují, v jakých mezích se ekonomické ukazatele země mohou pohybovat.

Vyhodnocují se čtyři konvergenční kritéria, a to cenová stabilita, stav veřejných financí, konvergence úrokových sazeb a účast v mechanismu směnných kurzů.

Podle zprávy ministerstva financí a České národní banky z prosince 2016 Česko plní první tři uvedená kritéria s rezervou a ve střednědobém výhledu se to nezmění. Výjimkou je mechanismus směnných kurzů (ERM II), do kterého ještě Česká republika nevstoupila.

Česko by tak mělo vstoupit do eurozóny ve čtyřech etapách.

V praktické rovině přijetí společné měny bylo několik scénářů. Od tzv. „madridského scénáře" kdy by mělo být euro zavedeno nejdříve v bezhotovostním styku. Po takzvaný "velký třesk", který počítá s jednorázovým přechodem v hotovostním i bezhotovostním styku.

Jiří Rusnok během rozhovoru Deníku.
VIDEO: S rozhodnutím o euru bych klidně pět let počkal, říká Jiří Rusnok

Vláda rozhodla o „velkém třesku" už v roce 2006.