„Věříme, že splněním akčního plánu (změn systému čerpání dotací) budou odstraněny vytýkané nedostatky, a budou tak splněny všechny požadavky, které povedou k obnově čerpání," sdělila dnes mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková, podle které všechny změny byly průběžně konzultovány s bruselskými úředníky.

EK vytkla Česku hlavně problémy s kontrolou a auditem, zadáváním veřejných zakázek a fluktuací úředníků odpovědných za dotace. EK nyní bude zkoumat, nakolik se tuzemské úřady skutečně polepšily a zda provedly požadované změny. „Nelze vyloučit, že si EK vyžádá doplňující informace, nebo že přijedou její úředníci na ověřovací misi. Poté bude následovat rozhodnutí o obnovení finančních toků mezi Bruselem a ČR," uvedla Jabůrková.

MMR v rámci nápravných opatření připravilo metodiku pro vypisování veřejných zakázek spojených s čerpáním peněz z fondů EU a ve spolupráci s ministerstvem financí zaktualizovalo pokyny pro výběr zaměstnanců podílejících se na čerpání peněz z fondů EU. Vypracován byl také metodický pokyn k využívání služeb externích subjektů, který byl projednán s Evropskou komisí.

MMR zároveň proškolilo 4280 lidí, z nichž tři čtvrtiny byli příjemci, kteří se na seminářích zdokonalovali především v oblastech kontrol projektů a způsobilých výdajů. „Semináře jsou věnovány také novele zákona o veřejných zakázkách. Přijetí novely je velkým posunem k odstranění nedostatků, k nimž směřovala zásadní kritika ze strany EK," podotkla Jabůrková.

Problémy jsou například u programů Severozápad, Střední Čechy, Vzdělávání pro konkurenceschop­nost, Doprava a Životní prostředí, u kterých ministerstvo financí kvůli podezřením na různé nesrovnalosti nepřijímá žádosti o proplacení dotací. Ve Středočeském kraji to souvisí s kauzou bývalého hejtmana Davida Ratha.

Pokud by EK letos proplácení peněz neobnovila, znamenalo by to prohloubení schodku státního rozpočtu asi o 100 miliard korun. To by se rovnalo navýšení deficitu státní pokladny zhruba na šest procent hrubého domácího produktu, uvedl před měsícem premiér Petr Nečas. Ministr financí Miroslav Kalousek to ale označil za „čistě hypotetické".

„Já to považuji skutečně za klíčové," řekl dnes v Bruselu ke splnění akčního plánu premiér Petr Nečas. Minulý týden v tomto smyslu napsal dopis eurokomisaři pro regionální politiku Johannesi Hahnovi, v němž mu popisuje jednotlivé kroky Prahy pro nápravu situace.

„My samozřejmě považujeme za klíčové, aby se podařilo v průběhu léta, nebo nejpozději v první polovině podzimu obnovit čerpání evropských fondů pro Českou republiku," řekl Nečas. „Nemělo by hrozit to, že se vezmou prostředky jedné členské země a přehodí se druhé členské zemi," dodal.

Dotace úřady vyplácí nejdříve ze státního rozpočtu a Brusel poté proplácí tyto peníze zpětně. Když ale evropští úředníci zjistí nějaký problém, mohou zpětné proplacení dotace zastavit. V období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu podle aktuálního kurzu 778,5 miliardy korun. Celkem úřady proplatily od roku 2007 do začátku letošního května ze státního rozpočtu 333,8 miliardy ko­run.