Odborníci považují změnu pravidel pro poskytování hypoték, kterou od dubna zavedla Česká národní banka (ČNB), za příliš svazující. Žadatelé starší 36 let totiž nově musí nejprve sami zaplatit pětinu ceny nemovitosti. „Vnímám to jako velmi přísné omezení,“ uvedl místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim. V případě, že i běžný byt v Praze stojí šest, sedm milionů korun, již totiž jde o milionové částky.
Tak vysoké volné úspory ovšem běžné rodiny nemají. „Jen málo lidí sežene v blízké rodině někoho, kdo jim tolik peněz půjčí,“ potvrzuje z praxe Eim. Cestou může být i prodej jiné nemovitosti. „Pokud mají nějakou menší a chtějí se stěhovat do většího, tak takový prodej dává smysl. K prvnímu bydlení to ale nepomůže,“ konstatoval. Někteří lidé proto budou muset šetřit ještě déle. „Nevyhnutelně to ale velké části lidí zabrání pořídit si vlastní bydlení,“ prohlásil.

Podle odborníků by si proto lidé nyní měli velmi dobře rozvážit, zda mají dostatečný příjem na to, aby hypotéku dlouhodobě zvládli splácet. „Výhledy týkající se ekonomiky jsou nyní extrémně nejisté a můžou během týdne vypadat úplně jinak,“ uvedl analytik ČBA Jakub Seidler s odkazem na aktuální ruskou válku na Ukrajině.
Klíčovou roli může sehrát i rostoucí inflace, se kterou se domácnosti budou muset vypořádat. „Řada z nich určitě bude muset řešit složitou otázku, že na ně splátka hypotéky bude příliš vysoká a budou se muset uskrovnit, nebo najít nějaké jiné řešení,“ obává se Seidler.
Levnější nemovitost, nebo vyšší úspory
Změna znamená nepříjemnost i pro některé rodiny, které nedostatkem peněz rozhodně netrpí. Domácnosti žadatelů starších 36 let totiž nově na hypotéku smějí podle pravidel ČNB měsíčně vynaložit nanejvýš 45 procent svých čistých příjmů.
„V jejich případě to neznamená, že si hypotéku nebudou vůbec moci vzít. Budou ale muset upravit své požadavky a zvolit levnější dům, anebo naspořit větší částku vlastních zdrojů,“ podotkl Seidler.

Znalci připomínají, že hlavně lidem s nižšími příjmy hrozí větší nebezpečí než dosud, že svým zvětšujícím se závazkům nedokážou dostát. Banky si ale zatím stále pochvalují, že lidé své hypotéky splácejí. V únoru tak zaznamenaly potíže se splácením jen u 0,71 procenta úvěrů, což bylo nejméně za uplynulých 20 let. Lidé s hypotékami si ale nebezpečí uvědomují, proto stoupá zájem o pojištění proti neschopnosti splácet i proti ztrátě zaměstnání.
I v případě potíží se splácením by podle specialisty agentury Ipsos na finanční trhy Michala Straky bylo elegantní cestou prodloužení doby splatnosti úvěru. „Banky to podobně řešily nedávno za covidu, kdy drtivá většina z nich začala prodlužovat splátkové kalendáře,“ vysvětlil Straka. Podle průzkumu s tím ostatně kalkulují také samotné domácnosti. „Počítají s tím, že když bude nejhůř, tak si protáhnou splátky na co nejdelší dobu,“ dodal.
Z čeho chtějí zájemci o hypotéku financovat zbytek ceny nemovitosti
(respondenti mohli uvést více možností, proto je součet vyšší než 100)
- z úspor domácnosti: 67 procent
- z úspor ze stavebního spoření: 34 procent
- půjčkou od příbuzných: 21 procent
- spolufinancováním rodiči nebo partnerem: 12 procent
- z úvěru ze stavebního spoření: 9 procent
- prodejem něčeho jiného: 7 procent
- půjčkou od zaměstnavatele: 5 procent
zdroj: ČBA a Ipsos