"Zatím máme rozšiřování rozplánované na osm let a uvidíme, jak to půjde. Významnou položkou v soutěžích bude čas," řekl Fiala. Podle něj bude prioritou to, aby se dala omezení tzv. vyjezdit, tedy aby doprava nekolabovala kvůli přemíře omezení. Právě úsek plánovaný na příští rok ukáže, do jaké míry se stavba na propustnosti dálnice podepíše. Jde totiž o jeden z nejzatíženějších úseků českých dálnic.

Podle sčítání dopravy v roce 2016 po něm projelo denně 70 tisíc aut, což je srovnatelné s třípruhovým úsekem D1 u Prahy mezi 15. a 21. kilometrem, tedy před sjezdem na Benešov. Doprava na brněnském úseku někdy nebývá plynulá ani v případě, že se na dálnici nic mimořádného neděje, protože aut je jednoduše příliš.

Podle Fialy se silničáři budou snažit využít co nejvíce postupy, které se osvědčily při velké modernizaci. Půjde však o obtížnou stavbu i proto, že okolo Brna vede dálnice po velkém množství mostů včetně například mostu přes železniční koridor do Břeclavi. "Vždy se bude jezdit ve dvou pruzích v každém směru," uvedl Fiala.

Součástí rozšíření dálnice bude i nový sjezd do průmyslové zóny Černovická terasa, o kterém se nahlas mluvilo naposledy v roce 2014, kdy se rozhodovalo, zda brněnští zastupitelé chtějí v zóně obří skladiště Amazonu. Výrazně tak uleví některým silnicím ve Slatině, které jsou zahlcené kamiony.

Intenzity na rozšiřovaném úseku se v roce 2016 pohybovaly od 40 tisíc aut mezi 201. a 203. kilometrem až po zmíněných 70 tisíc mezi 194. a 196. kilometrem. Je pravděpodobné, že především množství kamionů dále roste a bude citelně vyšší v případě, že se jednou podaří dostavět dálnici D52 od Pohořelic k rakouským hranicím. Rozšíření dálnice by tak mělo pomoci plynulosti provozu. Je otázkou, zda Brnu uleví od tranzitní dopravy dostavba dálnice D55 podél řeky Moravy a dálnice D1 okolo Přerova. Z Bratislavy směrem na Ostravu poté bude možné jezdit po dálnici bez zajíždění do Brna.