„Nenechají nás pracovat kvůli jejich obstrukcím,“ zlobí se ředitel Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.

Původní plány totiž ruší hlavně ekologické organizace a spolky. Podanými odvoláními, stížnostmi i žalobami oddalují začátek prací souvisejících s výstavbou dálnice. Nejvýrazněji se tyto aktivity do povědomí veřejnosti zapsaly jejich snahou o záchranu křečka polního, tento spor musel nakonec řešit soud. A i když v létě soud povolil přípravu úseku dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, stavba stejně stojí.

Na krajském úřadě totiž leží další stížnosti ekologických aktivistů. Tentokrát se „obuli“ do drobných staveb, které se musí při budování dálnice postavit. Mimo jiné v odvolání jim vadí například nejen přeložky komunikací, ale i třeba úpravy nebo zahuštění vodních toků.

„Co se týká odvolání proti povolení drobnějších staveb, jež jsou součástí dálnice, zabývají se jimi odbory dopravy a silničního hospodářství a životního prostředí. Nyní se o nich rozhoduje,“ potvrdila mluvčí kraje Adéla Kousalová.

Začátek tolik potřebné liniové stavby, která by ulevila přetížené dopravě nejen v krajském městě, se tak může opět oddálit.

„Vše, co je vydáno v rámci stavebního řízení a souvisejících kroků kolem D49, napadají. Podávají odvolání, žaloby i kasační stížnosti. To vše stojí nemalé peníze, které musíme vydávat za právníky. Nenechají nás pracovat kvůli jejich obstrukcím. Teď se například soudíme o tři staré nemocné jabloně, které chceme pokácet,“ zlobí ředitele ŘSD Karla Chudárka.

Dodal, že s takovým jednáním se ŘSD nesetkalo na žádné z jejich staveb.

Nejvíce „ekologického úsilí“ v rámci dálnice D49 vytváří organizace Děti Země, Egerie a spolek Vizovické vrchy. Všichni však odmítají to, že by se záměrně podíleli na obstrukcích kolem dálnice.

„Cílem účasti Dětí Země při povolování dálnice D49 je jednak zkontrolovat, zda státní úřady rozhodují podle zákona, neboť i přes upozornění dělají základní chyby a porušují zákony, a jednak připomínkami a návrhy prosadit reálnou a pečlivou ochranu přírody a veřejného zdraví při výstavbě a provozování dálnice. Podstatné také je, že v demokratickém právním státě musí být standardem, že se spolky aktivně účastní rozhodování o stavbách, neboť jde o jednu ze základní forem veřejné diskuse,“ vysvětlil předseda Dětí Země Miroslav Patrik, proč je velmi zajímá výstavba dálnic. Námitky, že jde o čisté právní obstrukce, odmítl.

Odvolávání by se mělo omezit

„Chceme zlepšit dopravu, jen nesouhlasíme s navrženou stavbou tak, jak je navržena. Je třeba řešit dopravu, ale tak, aby z toho Valašsko něco mělo,“ přiblížil svůj postoj předseda spolku Vizovické vrchy Pavel Pečeňa, který zejména řeší navrhovanou variantu D49, která má vést kolem Vizovic.

Do jaké míry budou ekologičtí aktivisté se svými námitkami úspěšní, ukáže čas. Ten může hrát však i proti nim. Vláda chystá nový stavební zákon, který může ekology v jejich snaze zastavit.

„Uvítal bych, kdyby se nemohli opakovaně odvolávat. Byl bych rád, kdyby se to dalo zákonně omezit,“ přeje si například ředitel ŘSD Karel Chudárek.

Dálnice D49 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R49) má v budoucnu spojovat východní Moravu se západním Slovenskem. Silnice má začínat u odbočky z dálnice D1 a má vést přes Fryšták, Lípu, Pozděchov a Horní Lideč do slovenské Lysé pod Makytou, kde se bude napojovat na slovenskou R6, která se bude u Púchova napojovat na slovenskou dálnici.

Po dvanácti letech příprav a následných odkladů Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) letos na začátku října zahájilo dostavbu jihovýchodní části obchvatu Otrokovic na Zlínsku, který bude součástí dálnice D55. Předpokládaná cena stavby je 709 milionů korun. Úsek bude měřit 3,1 kilometru.

Jihovýchodní obchvat bude začínat v místě, kde končí severovýchodní obchvat Otrokovic, jeho konec pak bude před řekou Moravou v průmyslové části Napajedel, kde se napojí na silnici I/55.

Práce mají zahrnovat také vybudování čtyř mostů, mimoúrovňové a okružní křižovatky, přeložky silnic, místních komunikací a inženýrských sítí. V plánu je také vystavění protihlukových stěn a opěrné zdi. Stavba má trvat do září 2021.

Hulín - Fryšták


- délka: 16,423 km

- kategorie: R 24,5/120

- výjezdy: Třebětice, Holešov

- zahájení výstavby: 30. 9. 2008

- předpokládalo se znovuzahájení výstavby: 09/2018

Silnice umožní lepší napojení Zlína na dálniční síť a vyvedení podstatné části dopravy z přetížených úseků silnic I/49 a I/55 a ostatních silnic II. třídy v jejím okolí. Zahrnuje 30 mostů a přeložky ostatních silnic v délce 8,320 km. Stavba byla zahájena v září 2008.

V červenci 2010 byla stavba rozhodnutím Ministerstva dopravy zastavena, nyní je ve stavu konzervace. Aktuálně probíhají práce na části přeložek inženýrských sítí a obslužných komunikací (tam, kde zůstalo platné povolení). Ministerstvo životního prostředí v květnu 2017 udělilo výjimku týkající se více než deseti druhů chráněných tvorů, kteří se v trase dálnice vyskytují.

Jde o poslední chybějící doklad, který ŘSD potřebuje pro vydání stavebního povolení. Soud na základě žaloby ekologických aktivistů na začátku června 2017 pozastavil výjimku. Náklady na stavbu jsou plánovány na 5,960 miliardy korun.

Fryšták - Lípa


1. etapa

délka: 1,700 km

kategorie: R 25,5/100

výjezdy: Fryšták

předpokládané zahájení výstavby: nelze určit

Fryšták - Lípa


2. etapa

délka: 13,500 km

kategorie: R 25,5/100

výjezdy: Lípa

předpokládané zahájení výstavby: nelze určit

Podle dopravních expertů by se měl připravovat nový stavební zákon, který by řešil problematiku přípravy a povolování staveb.

„Podle velmi ambiciózního harmonogramu, který jsme si udělali, by nový stavební zákon mohl být schvalován v létě 2021,“ uvedla Marcela Pavlová, náměstkyně ministra z ministerstva pro místní rozvoj.

Doplnila, že na řadu také přijde legislativa spojená s vyvlastněním pozemků. Bude se řešit i to, kdy mohou ekologické spolky do stavebního řízení zasahovat.