Zhruba pět miliard korun ročně si ministerstvo financí slibuje od zavedení digitální daně zaměřené proti internetovým gigantům. Vyplývá to z návrhu nového zákona, který poslalo do připomínkového řízení.
Nová sedmiprocentní daň se má týkat prodeje dat o uživatelích služeb typu Google či Facebook, reklamy, která je na ně cílená, či zisků z využití různých diskusních portálů a dalších digitálních rozhraní.

Uber a ti druzí

Zaměřená bude především na nadnárodní firmy, které sice mají v Česku zisky, ale v reálu daní jinde, často tam, kde jsou nízké sazby. „Efektivní průměrné daňové zatížení nadnárodních skupin podniků založených na digitálních modelech je ve výši 9,5 procenta,“ konstatuje se v návrhu. Firmy, které podnikají klasickou cestou, nikoliv čistě digitálně, mají podle ministerstva daň přesahující 23 procent.

„Je spravedlivé, aby firmy platily daně právě tam, kde vytvářejí zisk. Velké internetové korporace je u nás neplatí v odpovídající míře, což je nefér vůči ostatním firmám podnikajícím v České republice, které tu daně odvádějí,“ říká k návrhu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Digitální dani budou podléhat společnosti s globálním ročním obratem nad 750 milionů eur (více než 19 miliard korun), z toho z českého území musí pocházet minimálně 50 milionů korun. Typicky se jedná o velké giganty jako Facebook, Google či Airbnb, Uber a další podobné nadnárodní společnosti.

Obtížná identifikace

Internet patří jak na světové, tak na české úrovni k nejrychleji se rozvíjejícím trhům současnosti. Průměrný roční růst příjmů předních digitálních společností činil v uplynulých sedmi letech přibližně čtrnáct procent. „Tyto společnosti neměly dosud povinnost vést a uchovávat evidenci údajů, na základě kterých by mohlo dojít ke stanovení výše daňové povinnosti z vybraných digitálních služeb,“ přiznává samo ministerstvo, že se bude jen těžko zjišťovat, které příjmy pocházejí z České republiky.

Firmy, které odsud budou chtít generovat zisky, se tedy budou muset registrovat,vést a uchovávat údaje, na základě kterých jim bude možné daň vyměřit. Jedná se například o IP adresy a výše transakcí. V případě, že nebude možné určit IP adresy jejich zákazníků, budou se koncoví uživatelé nebo objednatelé identifikovat například podle toho, že bude objednaná reklama v češtině, uzavírá ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona.