Zvýšení daně z nemovitosti? Lidem přitíží a rozpočtu nepomůže, varují experti

Očekáváme zdražení nájemného. Někteří odborníci znovu vyřkli slova, která v Česku už teď trápí desítky tisíc lidí. Reagovali tak na plánované navýšení daně z nemovitosti. Část z nich si myslí, že změna státní kase příliš nepomůže a řadě chudších lidí ublíží.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom zvýšení daně spojuje právě s tím, že by část výnosu směřovala do státního rozpočtu a že by novinka státní kase ulevila.

„Je to pouze dílčí krok, protože i když zdvojnásobíme výběr této daně, půjde stále jen o malou částku s ohledem na celkový deficit rozpočtu. Čekal bych, že primární úsilí směřující k vybalancování příjmů a výdajů bude mířit na úspory a teprve poté na daně. A až se půjde do daní, tak v první řadě do všech možných výjimek u daní z příjmů fyzických i právnických osob. Stranou pozornosti by neměly zůstat ani vratky DPH třeba u luxusního zboží,“ uvedl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Až dvakrát tolik. Ministr financí Stanjura zvažuje zvýšení daně z nemovitosti

V podobném duchu reagoval i analytik finančních trhů společnosti X-Trade Brokers Štěpán Hájek. „Čím dál tím více domácností žije od výplaty k výplatě. Vyšší daň z nemovitosti si nemohou nyní dovolit. Stát by se měl poohlédnout po jiných možnostech, kde zvýšit své příjmy nebo kde snížit výdaje. Větší příjem do státní kasy by mohlo zajistit zvýšení daní u OSVČ nebo z hazardu a tabáku,“ myslí si.

Hájek ale zároveň připustil, že zmíněná daň je v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi jedna z nejnižších a její úprava je logickým krokem. „Problém mám s jejím načasováním, i když je logické, že se daň řeší právě dnes. Úprava měla přijít před vrcholem ekonomického cyklu v plné konjunktuře. Ne téměř s dvacetiprocentní inflací v zádech, která za poslední dva roky výrazně snížila komfort českých domácností,“ dodal analytik.

Hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka by daň nezvedal plošně. „Zvýšení by mělo zohledňovat charakter, velikost a umístění konkrétních nemovitostí. Z hlediska majitele by na jedné straně přirozeně nemělo být likvidační, na straně druhé by mělo více než dosud respektovat specifičnost či vzácnost tohoto druhu aktiva a podporovat hospodárnost jeho využívání,“ poznamenal.

Dopad na ty nejzranitelnější

Klíčovou otázkou pro většinu lidí je to, kdo peníze navíc doopravdy zaplatí. A odpověď na ni dle některých Deníkem oslovených expertů nepotěší hlavně ty, kteří bydlí v nájmech. „Lze očekávat, že se pronajímatelé pokusí alespoň část tohoto zvýšení přenést na své nájemníky. Růst daní z nemovitostí tedy může vést k dalšímu zvyšování nájmů, což může přinést problémy hlavně v sociálně slabších regionech,“ upozornil hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Reformy penzí a daní jsou nezbytné, říká Pavel. Je nutné je ale lidem vysvětlit

Podobný efekt očekává i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Nájemné v Česku nadále roste, na rozdíl od ceny nemovitostí v řadě oblastí. Růst cen nájemného značí, že pronajímatelé jsou stále v poměrně komfortní situaci. Pokud nepřenesou vyšší daň z nemovitosti na své nájemníky celou, přenesou alespoň její podstatnou část,“ poznamenal.

I mezi experty se ale postoje k dopadům navrhované změny liší. Například podle odborníků z Národní ekonomické rady vlády (NERV) by novinka mohla problém s drahým bydlením naopak pomoct vyřešit. „Zvýšení daně může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí a oslabovat inflační tlaky,“ píše v návrhu NERV.

Obcím či státu

Stanjurův plán, tedy to, že by část peněz z daně mířila nově do státní kasy, pak část odborné veřejnosti považuje za smysluplný krok, i když to třeba deficit rozpočtu příliš nezasáhne. „Při zachování současného rozpočtového určení daní by zvýšení daně vedlo pouze ke zvýšení příjmů místních samospráv. Pokud by ale cílem bylo zvýšení celkového daňového inkasa, a tedy konsolidace veřejných financí, bylo by přirozené část dodatečného výnosu alokovat do státního rozpočtu, který na rozdíl od rozpočtu místních samospráv hospodaří deficitně,“ vysvětlil ekonom Komerční banky Jaromír Gejc.

Čechům chybí daňový patriotismus. Může za to minulý režim, říká ekonom Aleš Rod

Šéf ekonomů UniCredit Bank Pavel Sobíšek rovněž považuje za správné část výnosu posílat do státního rozpočtu. Ovšem přerozdělení by řešil jinak. „Dělit příjem daně z nemovitostí vidím jako zbytečnou administrativu. Spíš bych doporučil lehce změnit ve prospěch centrální vlády již existující rozpočtové určení daní u příjmu fyzických osob, a tím motivovat obce, aby ztrátu tohoto příjmu nahradily zvýšeným příjmem z nemovitostí,“ navrhl.

Jiného názoru je pak ale analytik ze společnosti X-Trade Brokers Hájek. S penězi by podle něj nadále měly hospodařit obce. „Současná vláda se zatím neukázala jako příliš dobrý hospodář, tudíž bych byl pro to, aby peníze z vybrané daně zůstaly obcím. Zároveň dává z dlouhodobého pohledu vždy větší smysl, aby peníze byly použity výhradně na vylepšení okolí obce včetně modernizace parků, chodníků nebo regionální rozvoj. Vláda utrácí peníze krátkozrace a neumí s nimi dělat strukturální investice do dlouhodobých smysluplných projektů,“ tvrdí.