Kompletní parametry důchodové reformy, v níž by měl být zakotven také společný vyměřovací základ pro manžele, kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) slibuje představit již ve čtvrtek. A kdy by mohly některé důchodkyně očekávat zvýšení penze díky zavedení společného základu daně s manželem? „Kvůli náročnosti výpočtu se účinnost tohoto opatření předpokládá nejdříve v roce 2025,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Zavedení společného vyměřovacího základu pro důchody by mělo smysl zejména tam, kde je v příjmech obou manželů velký rozdíl. Podle ekonoma Petra Brabce z Vysoké školy ekonomické v Praze by si nejvíce pomohli tam, kde jeden z páru nevydělává nic anebo jen jednotky tisíc korun na brigádách, zato druhý pobírá přes 88 procent průměrné mzdy.
Více peněz by ale dostaly i takové páry, kde jeden z manželů vydělává méně než 44 procent průměrné mzdy, a druhý více. Kupříkladu v loňském roce by to znamenalo výdělek do 17 tisíc korun. V této výši totiž loni byla nastavena takzvaná redukční hranice důležitá pro výpočet důchodu. „Není tedy pravda, že se to vyplatí jen vysokopříjmovým jedincům s nepracujícím partnerem,“ konstatoval Brabec. Výhody nového opatření by podle něj pocítili i senioři ze střední třídy.
Výchovné ve výši 500 korun
Jeho zavedení by přivítaly kupříkladu organizace pomáhající starším lidem. „Má to být nástroj k tomu, aby nebyly tak otevřené nůžky mezi důchody mužů a žen,“ uvedla předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.
Připomněla, že tomu pomáhá již zavedené výchovné ve výši 500 korun na každé vychované dítě i rušení dřívějšího odchodu do důchodu pro někdejší matky. „Sice to vypadá, že je to pro ně něco špatného, ale díky tomu zůstávají déle na trhu práce a zvyšují si tak základ pro svůj budoucí důchod,“ připomněla Desatová.
Podle odborníků je důležité, že si společný základ pro výpočet důchodu mohou lidé vybrat dobrovolně. Nikdo by je do toho tedy neměl nutit. Zda to pro manželský pár bude výhodné, záleží na konkrétním případě a způsobu výpočtu.
Manželé si mohou polepšit
I tam, kde by více vydělávající manžel získal po změně méně peněz, si dvojice může v součtu ještě více polepšit. „Je ale třeba si uvědomit, že mohou nastat i situace, ve kterých by mohlo dojít ke snížení celkového důchodového příjmu obou manželů. Proto by bylo potřebné si vše v každém konkrétním případě velmi dobře spočítat,“ konstatoval místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Zavedení společného vyměřovacího základu pro důchod ale nemá jen zastánce. Kupříkladu podle Martina Holuba z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí by tento krok nebyl vhodný. „Zavedení společného vyměřovacího základu by znamenalo komplexní změnu systému, zejména pak přehodnocení konceptu pozůstalostních důchodů,“ obává se Holub.
Nižší důchody žen lze podle něj i v současném důchodovém systému řešit jinak. Kupříkladu ženy, které vychovaly děti, nemusí jít do důchodu ihned po dosažení důchodového věku. „Kdyby pracovaly až do dosažení důchodového věku muže stejného ročníku narození, měly by díky institutu přesluhování výrazně vyšší důchody. Mnohdy i vyšší než důchody mužů,“ dodal Holub.
