Vláda schválila zrušení superhrubé mzdy. Od roku 2013 se vrátíme zpátky k dani z příjmu z hrubé mzdy. Dá se říci, které příjmové skupiny lidí mohou z daňového hlediska na takové změně vydělat a které naopak budou tratit?
Je důležité říci, že zrušení superhrubé mzdy je určitě zjednodušení, protože to, jak se nyní počítal základ daně, byla umělá kalkulace. Teď to fungovalo tak, že nižším příjmovým kategoriím se plat navyšoval o odvody zaměstnavatele. Pokud se člověk nedostal nad vyměřovací základ sociálního a zdravotního pojištění (1,781 mil. Kč), tak se mu daň počítala z vyššího základu. V okamžiku, kdy to člověk překročil, platil 15procentní daň. U lidí, kteří byli pod vyměřovacím základem, se říkalo, že jejich efektivní zdaňovací sazba je kolem 21 procent. Pokud se toto zruší, tak nižší příjmové skupiny na tom budou o něco lépe. Jejich sazba bude oněch 19 procent. Na druhou stranu vyšším příjmovým kategoriiím, od ročního příjmu nad 1,781 milionu korun, které teď platily jen 15procentní daň, těm daňové zatížení mírně vzroste.

Velkou otázkou je i chystané zdanění stravenek. Vláda místo toho hodlá lidem dát úlevu na dani ve výši 3000 korun ročně. Bude to stravenky kompenzovat?
Částečně ano, ale určitě ne zcela. Navíc si myslím, že u stravenek je důležitý také moment poskytnutí toho benefitu. Spousta zaměstnavatelů to využívala jako lákadlo na zaměstnance. Je to zavedený systém, který tady funguje roky a je to součást odměňovací politiky.

Vy byste je tedy nerušila? Restauratéři se už zlobí, že přijdou o značnou část klientů, hlavně na polední menu…
Člověk, když měl stravenku, šel do restaurace a koupil si tam polední oběd. Teď sice dostane daňový bonus tři tisíce, ale možná ho už nenapadne, aby to té restaurace šel, protože stravenky mít nebude. Ty peníze lidé mohou použít nějak jinak. Pokles tržeb asi nastane, což potvrdily nedávné průzkumy veřejného mínění. Zrušení stravenek navíc nemá nějaký zásadní vliv na státní rozpočet a z mého pohledu je to v tuto chvíli trochu zbytečné.

V zákoně nakonec zůstane možnost odečíst si od základu daně 80 tisíc z úroků z hypotéky. Teď je to až 300 tisíc. Nezabrzdí to chuť lidí utrácet za vlastnické bydlení?
Samozřejmě že těch 300 tisíc byla o dost větší částka, ale jestli to bude mít nějaký zásadní vliv na nákup bydlení, je těžké odhadovat. Osmdesát tisíc je málo, zvlášť pokud si člověk vezme úvěr na pět milionů korun.

Daňovou reformu musí ještě schválit parlament, může dojít k různým změnám. Dá se ale z pohledu daňového poradce říci, jaké silné a slabé stránky reforma má?
Velké pozitivum této reformy je, že je snaha změnit celou řadu zákonů v jedné reformě a k jednomu datu. Protože se u nás pořád mění zákony a pro normálního člověka i odborníka je to nepřehledné. Co se ale na reformě nelíbí mně a asi se nebude líbit zaměstnavatelům, je nově zavedená daň z úhrnu mezd ve výši 32 procent. Ono to vypadá, že teď firmy platily 34 procent. Jenomže tam je potřeba říci, že nová daň se bude počítat v úhrnu za všechny zaměstnance. Takže to může motivovat firmy, aby ty lépe placené zaměstnance, kteří překročí vyměřovací základ rychleji, daly do jedné firmy. A ty méně vydělávající do druhé. V podstatě tím dochází ke zdražení práce a to není dobře. (jak)