Oč jde? Komora daňových poradců zásadně odmítá návrh novely zákona o DPH, která znemožňuje použití datových schránek k doručování formulářových podání včetně daňových přiznání k DPH. Zmíněná novela je součástí návrhu zákona o evidenci tržeb. Podle Komory navíc ministerstvo financí neumožnilo, aby se odborná veřejnost k návrhu vyjádřila v připomínkovém řízení.

Novela stanovuje, že plátce je povinen podat elektronicky daňové přiznání, kontrolní hlášení a jejich přílohy. Pouze elektronicky lze podat podle návrhu souhrnné hlášení a přihlášku k registraci plátce DPH. Neplatné přitom tyto úkony budou v případě datové zprávy odeslané prostřednictvím datové schránky.

Datové schránky

Daňoví poplatníci tak budou muset podávat hlášení a přiznání elektronicky ovšem jiným způsobem, většinou přes daňový portál. Datovou schránku uživatel v takovém případě využije na autentizaci podání pomocí přístupových údajů do schránky.

Finanční správa k omezení využití datových schránek podle mluvčí Petry Petlachové přistoupila pouze z technických důvodů, protože datovou schránkou lze odeslat maximálně 10 MB dat. Řada přiznání je přitom včetně příloh větších. Návod, který se týká dalších podání, zveřejnila finanční správa na internetu. „Nejedná se tedy principiálně o vyloučení systému datových schránek z možnosti učinit elektronicky podání vůči správci daně, ale řešení technického limitu," uvedla Finanční správa.

Podle komory se ovšem argumenty Finanční správy nezakládají na pravdě. „Velikost vlastního formulářového podání ve formátu XML dosahuje běžně velikosti 1 kB až 3 kB, tedy mnohonásobně řádově nižší, než je povolená velikost datové zprávy, doručované prostřednictvím datové schránky. Omezení velikosti se může týkat případných příloh. Zde je však nutno konstatovat, že 
i systém EPO (Elektronická podání pro finanční správu) omezuje velikost podávaných příloh, a to dokonce na maximální velikost 4 MB," uvedla komora. Komora má navíc obavy 
o zabezpečení systému EPO proti útokům zvenčí a zvýšení administrativní zátěže podnikatelů.
Podle finanční správy ovšem portál umožňuje přijmout i velká podání s daleko větší úrovní zabezpečení dat. „Od samého počátku je Daňový portál připravován tak, aby vyhovoval způsobu komunikace s finanční správou, a aby na rozdíl od podání prostřednictvím datové schránky nehrozily technické problémy nebo dokonce nemožnost realizace podání z důvodu velikosti podávané datové zprávy," uvedla Petlachová.

Praktické dopady

Podle Jana Mrvíka, ředitele společnosti Editel, která se zabývá otázkami elektronické výměny dat, není lpění na datových schránkách až tak zásadní. Určité technické problémy se ale mohou objevit.

„Datové schránky v původní podobě byly zamýšleny jako nástroj pro doručení informací od státní správy k právnickým osobám a vybraným profesím. V této podobě jejich využívání smysl samozřejmě mělo. 
V dnešní době je však toto řešení již za svým horizontem a je tak jasné, že ministerstvo financí musí hledat novou alternativu. Využití existujícího řešení v podobě uzavřeného systému není nutně špatným krokem. Otázkou však zůstává, jaký praktický dopad bude mít přechod pro podnikatele a jejich účetní," řekl včera Deníku Jan Mrvík.

„V současnosti EPO neumožňuje vkládat žádné typy souborů a pracuje tedy jen s daty, která živnostník nebo účetní zadá prostřednictvím webového formuláře. Jak to ale bude vypadat v případě podání daňového přiznání? Bude třeba jej ručně přepisovat do systému a nebo vznikne nějaký mezičlánek, který bude komunikovat jak s účetními programy, tak i s EPO? Nápad, i když zajímavý, v tuto chvíli vyvolává spíše více otázek než odpovědí," upozornil Mrvík.