Česká nezisková organizace provedla měření u šestnáct hraček a 31 výrobků z černého recyklovaného plastu určených k péči o vlasy nebo sloužících jako ozdoby do vlasů. Jedná se o produkty běžně dostupné jak v tržnicích, tak v kamenných obchodech.

Nejvyšší hodnotu polybromovaných difenyletherů (PBDE) naměřila Arnika v plastové skládačce s motivem pohádkového krtka zakoupené v drogerii Teta v areálu Pražské tržnice. Hned za tímto vzorkem se v pomyslném žebříčku umístily skřipec do vlasů nebo napodobenina Rubikovy kostky zakoupená v kamenném obchodě na Praze 8.

„Jsou to opravdu dárky jako vystřižené ze strašidelných pohádek bratří Grimmů. Za skřipec do vlasů by se nemusela stydět ani zlá královna ze Sněhurky a za kostku s obrázkem krtka by určitě poděkovala i baba Jaga,“ komentoval výsledky analýz vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení organizace Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. 

Rizikové látky se do výrobků z recyklovaného materiálu dostávají většinou ze staršího elektrošrotu vyvezeného do Číny nebo jiných rozvojových zemí z Evropské unie a dalších rozvinutých zemí, pravděpodobně včetně České republiky. Výrobky z recyklátů s příměsí jedovatých látek se dostávají zpátky do oběhu a výsledky průzkumu ukazují, že se jim nevyhnou ani spotřebitelé na českém trhu.

Výrobcům to umožňují výjimky, které prosadila Evropská unie. V rámci celého mezinárodního monitoringu, jehož výsledky byly zveřejněny v dubnu tohoto roku, byly nejvyšší hodnoty zjištěny v předmětech zakoupených v Nigérii a Argentině. Nové analýzy z České republiky je dohnaly a v případě skládací kostky s krtkem dokonce předstihly.

Bromované zpomalovače hoření zabraňují nebo omezují vznícení hořlavého materiálu, zejména plastů. Některé z nich se podílejí na vzniku poruch chování, poškozují imunitní, hormonální a reprodukční systém. Na rozdíl od jiných perzistentních organických látek se do těla mohou ve větší míře dostávat i kůží pouhým dotykem. Malé děti jim jsou vystaveny také v prachu z vnitřních prostor, do něhož se mohou uvolňovat například z předmětů v dětském pokoji.

„Každé patnácté dítě v České republice má takzvaný ADHD syndrom, jednu z neurovývojových poruch. Jeho výskyt se za posledních deset let až zečtyřnásobil. Na vzniku ADHD nebo poruch učení se podílí mnoho různých faktorů včetně nadmíry toxických látek, se kterými by děti a těhotné ženy neměly přicházet do styku. V hračkách, které by měly pomáhat v rozvoji, se tak děti paradoxně setkávají s látkami, které jejich zdravý vývoj naopak poškozují,“ dodává Petrlík. 

Tristní situace ohledně přítomností toxických látek v hračkách pro děti a předmětech pro ženy by se mohla zlepšit ukončením recyklačních výjimek pro některé bromované difenylethery a nastavením dostatečně přísného limitu pro bromované difenylethery v odpadech na úrovni 50 ppm.Takový limit by znemožnil vyvážení toxického odpadu za hranice a tím by také zamezil ohrožování zdraví lidí pracujících v recyklačním sektoru v rozvojových zemích.

„V šesti ze šestnácti analyzovaných hraček a v sedmi z jednatřiceti výrobků z černého plastu určených k péči o vlasy nebo sloužících jako ozdoby do vlasů zakoupených v České republice se našly koncentrace, které lze považovat za vysoké, tedy více jak 50 ppm. Kromě dvou bromovaných zpomalovačů hoření, které jsou již déle zakázány mezinárodní Stockholmskou úmluvou, tedy oktaBDE a HBCD, se v analyzovaných produktech hojně vyskytoval i dekaBDE, který byl úmluvou zakázán v letošním roce,“ uvedla koordinátorka mezinárodního monitoringu Arniky Jitka Straková. 

Východiskem by měl být koncept cirkulární ekonomiky, ale bez toxických látek. „Recyklace je rozhodně lepší než skládkování a spalování odpadů. Někteří politici však chtějí recyklovat i toxické látky v odpadech a podřizují tomu i legislativu. Paradoxně tak umožňují otrávení cirkulární ekonomiky, kvůli čemuž lidé ztrácejí důvěru v recyklaci plastů,“ dodává odbornice na evropskou chemickou politiku Karolína Brabcová z Arniky.