Lidé v Praze bydlící. Ti, co jezdí za prací z jednoho koutu metropole do jiného. Ti, co cestují za prací mimo Prahu i ti, kteří do metropole míří. Studenti pohybující se mezi bydlištěm, ubytováním a školou. Turisté, návštěvníci nebo jen projíždějící. Ti všichni tvoří město v pohybu. Jak zjistit, kde jsou nejzatíženější dopravní místa? Kam, kudy a odkud se valí masy lidí? Jaký je pohyb mas v různou denní i noční dobu? A jak mění jejich počty v rámci celého roku?

To vše je zahrnuto v projektu, který je nyní u konce první fáze. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) získal dotaci ve výši více než 73 milionů korun. Zmíněné prostředky, kde jen Evropská unie v rámci „Operačního programu Praha pól růstu ČR“ vložila 36,6 milionu korun, směřují do projektu, jehož podstatou je vytvoření datových zdrojů na bázi lokalizačních sítí mobilních operátorů. Ty budou sloužit pro potřeby města a městských organizací, využít je budou moci ale i občané a firmy.

Jak evropské fondy pomáhají rozvíjet Prahu

„V Praze máme spočítáno téměř vše, naše data jsou velmi detailní. Co však dlouhodobě postrádáme, jsou podrobná data týkající se pohybu lidí ve městě. Víme například, že během pracovního dne se na území Prahy nachází 1,6 milionu lidí, neznáme už však data za jednotlivé čtvrti,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Statistiky sice ukazují počty trvale přihlášených v jednotlivých čtvrtích, to ovšem nejsou ani zdaleka přesná čísla o pohybu lidí po Praze a v jejím okolí. „V Praze bydlí spousta lidí přechodně, jsou tu cizinci, turisté, studenti, kteří v Praze bydlí, nebo se po ní v různých částech dne pohybují. Přesně na to se zmíněný projekt zaměřuje. Jde nám především o to zjistit, jakým způsobem se lidé v Praze pohybují a ve kterých konkrétních lokalitách a také kolik se jich v různých fázích dne nachází,“ podotýká Jiří Čtyroký, ředitel Sekce prostorových informací IPR, která má celou oblast dat, map a analýz na starosti.

Program nezahrnuje jen samotnou Prahu, ale důležité jsou statistické údaje o tom, kolik lidí dojíždí do Prahy ze Středočeského kraje, případně také kolik lidí z Prahy míří za její hranice za denními službami, za prací, do školy. Prostě pohyb těch, kteří využívají pražskou infrastrukturu, zatěžují městskou hromadnou dopravu, komunikace. „Každý prostor má svoji kapacitu a my chceme zjistit, jak je ta kapacita využita nebo spíše kde je přetížena. Zajímá nás, kdy se tvoří špičky. Jen chci upozornit, že nás nezajímají jednotlivci, ale hromadná čísla,“ doplňuje Jiří Čtyroký.

Podívejte se Mapu projektů EU.

To vše má vliv na plánování veřejné vybavenosti, možnostech a kapacitě parkování. „Uvedu příklad, když se hovoří například o školách, je třeba vědět, jak vypadá situace v lokalitě a ve směrech, které ke škole vedou. To je nesmírně důležité. Když někde přespává tři sta tisíc lidí, ráno část z nich cestuje do školy, do zaměstnání, a to vyvolává poptávku po dopravě, po dopravních kapacitách.

Pilotní projekt potvrdil správný směr 

Část lidí zase zůstává v místě například senioři nebo rodiče s malými dětmi. Znalost těchto údajů s sebou nese různé možnosti, jak jim pomocí územního a dopravního plánování ulehčit život,“ popisuje Čtyroký. Velice důležité jsou údaje o tom, kolik je v jaké části pracovních míst, to se ve statistikách nevede, navíc je to velmi dynamická záležitost. „Není pro nás podstatná informace, co konkrétně lidé na místě dělají, ale fakt, že tam pravidelně jezdí,“ upřesňuje Čtyroký.

Projekt v číslech - IPR Praha

Pilotní projekt má IPR už za sebou, byl vypracován před čtyřmi lety. „Ověřovali jsme si, zda data mobilních operátorů mohou vést k informacím, které chceme znát. Výsledky nám potvrdily, že míříme správnou cestou. Věřím, že projekt nám pomůže k tomu, aby se nám všem v Praze žilo lépe,“ dodal Ondřej Boháč.

Ředitel Sekce prostorových informací IPR Jiří Čtyroký: Bez evropské dotace by projekt nebylo možné realizovat

73 milionů korun bude stát projekt, který zajišťuje příspěvková organizace Institut plánování a rozvoje hl. m. Praha (IPR). Především o tomto projektu jsme si povídali s Jiřím Čtyrokým, ředitelem Sekce prostorových informací IPR.

Praha – IPR – co je náplní vaší činnosti?
Naše činnost je neskutečně pestrá, ale stručně: jsme městská organizace zřízená kvůli tomu, abychom zajišťovali aktivity související s plánováním města. Naším hlavním úkolem je tedy starat se o územní plán hlavního města Prahy, který udržujeme a podle kterého se rozhoduje. Připravujeme nový – Metropolitní plán, podle kterého by se v dohledné době mělo rozhodovat. S tím souvisí celá řada dalších činností. Důležitou roli v tom hraje Strategický plán, který určuje hlavní směry, kam se Praha chce rozvíjet, v jakých oblastech. Zabýváme se i plánováním dopravy nebo veřejným prostorem a náš sběr dat k tomu významně pomáhá. IPR však není jen územní plán, ale zároveň konzultant, pomocník a servisní organizace pro odbory magistrátu a částečně i pro jednotlivé městské části. Ony výstupy předáváme i jim, aby měly kvalitnější rozhodování.

Vedoucí Sekce prostorových informací IPS Jiří ČtyřokýProjekt Lokalizační data mobilních operátorů pro plánování města podpořila vysokou částkou Evropská unie. Z příslušného operačního programu k vám směřuje dotace 36 milionů korun. Dokázali byste tento projekt zajistit i bez evropské dotace?
Bez evropské dotace bychom projekt asi neuměli dát dohromady. Rozpočet IPR na to nestačí. Takže jsem moc rád, že se podařilo dotaci získat. Je to projekt, který může výrazně v budoucnu pomoci životu Pražanů i těch, kteří se v Praze a v jejím okolí z jakéhokoliv důvodu pouze pohybují. Nemáme jinou možnost, jak tento projekt celý zafinancovat. Navíc to významně rozvíjí naše know-how.

V jaké fázi se projekt sběru a zpracování pohybu lidí v Praze nachází?
Jsme vlastně hodně na začátku. Utekl rok od přidělení dotace, soutěžili jsme v rámci partnerství veřejného sektoru a cílem je získat nejlepšího dodavatele tohoto řešení, tedy mobilního operátora. Jsme u konce výběrového řízení, vítěz bude znám za pár dnů. Vítězem může být jeden operátor, ale třeba i sdružení operátorů, bližší informace o výběrovém řízení jsou však zatím neveřejné.

Jak nás budete monitorovat?
Zvolil jste nesprávné slovo a opakuji, že nikoho monitorovat, odkud a kam a kde se pohybuje, nebudeme. Nejde tady o sledování. Telefon komunikuje s nejbližší základnovou stanicí, abyste měl signál a dovolal jste se – to jsou ty antény na střeše, na kopci základnové stanice. Nebudeme brát data od uživatelů mobilních telefonů, ale od operátora. Nebudou to data o vašem telefonním čísle, ale o celkovém počtu lidí v určitém území kolem daného vysílače.

Můžete ve stručnosti popsat, jak bude vše fungovat?
Opakuji, že důsledně dbáme na zaručení anonymity. Ve stručnosti to bude fungovat tak, že mobilní operátor nám poskytne souhrnná data, která zjistí prostřednictvím základnové stanice, kam míří signál jednotlivých telefonních přístrojů. Tedy operátor vloží statistiku a my vyvineme metodiku na její zpracování a následně budeme mít software, kterým budeme umět získaná data spravovat. Když bude vítězem a tedy dodavatelem dat jeden ze tří operátorů na trhu, pak budou data statisticky přepočítána na celkovou populaci. Statistika není stoprocentně přesná, ale je velmi reprezentativní. Všichni operátoři mají kolem třicetiprocentního pokrytí, a tak lze propočty zjistit to, co chceme. Zároveň zajistíme v menším území fyzický průzkum, kterým ověříme, že získaná data jsou správná.

Pokud vše půjde podle plánu, kdy začnete data sbírat?
Smlouva by měla být podepsána na přelomu října a listopadu a první data by se začala získávat od listopadu.

Kdy byste mohli získaná data využít v praxi?
Projekt je nastaven na tři vývojové cykly a za rok bychom si mohli povídat nad prvními výstupy. Ty budou mít k dispozici městská policie, integrovaný záchranný systém, dopravní podnik a mohou je zahrnout do svého plánování. Je třeba říci, že projekt počítá s výstupy, které lze hodnotit ze dvou pohledů. Z dlouhodobého hlediska je kolegové z IPR použijí pro navrhování etapizace a kapacit dopravních opatření. Některé výstupy naopak ukáží, že je třeba zareagovat okamžitě, protože v dané lokalitě je nějaký vážný problém už nyní. Může to být třeba kumulace lidí, protože se v místě koná akce s velkou návštěvností. Ty budou pak využitelné pro kolegy z Dopravního podniku, Ropidu nebo městské policie.

Projekt je naplánován na tři roky. Co pak?
Věřím, že bude pokračovat i po této době. Jsem si jistý, že statistické výstupy budou pro současnost a budoucnost Prahy tak potřebné, že budeme dělat vše, co budeme moci, aby projekt pokračoval dále.

100 000 projektů pro lepší Česko