Ada Lovelacová, která se narodila 10. prosince 1815, však také byla jediným legitimním dítětem anglického romantického básníka lorda Byrona. Její otec neskrýval své zklamání. Přál si chlapce a i to byl zřejmě jeden z důvodů proč ji a její matku krátce po porodu opustil.

Kdyby se však nenarodila, svět by byl o mnohé ochuzen. Nezapsala se sice do historie poezie jako její otec, ale jako nadaná matematička a jedna z mála žen, které ve viktoriánské Anglii studovaly matematiku na univerzitě.
Nový směr její práci dalo v roce 1833 setkání s britským matematikem a vynálezcem Charlesem Babbagem, který přišel s konceptem analytického počítačového stroje. Mladá dívka ho zaujala, a když o jeho stroji napsal italský matematik a pozdější premiér Luigi Menabre vědecké pojednání, požádal jí o překlad do angličtiny a doplnění vlastních poznámek.
Podle aukční síně Moore Allen & Innocent je „extrémně vzácná“ kniha jedním ze šesti známých exemplářů prvního vydání jejího díla „Sketch of the Analytical Engine Invented by Charles Babbage, Esq“ (Náčtr analytického stroje vynalezeného Charlesem Babbagem) z roku 1943. Dražitel Phillip Allwood nazval knihu „pravděpodobně nejdůležitějším článkem v historii digitálních počítačů před novodobou dobou.“

Ve vydraženém výtisku je na titulní straně pod „s poznámkami překladatele“ ručně připsáno „Lady Lovelace“. Autorem tohoto a dalších vpisků do knihy je pravděpodobně doktor William King, přítel Ady Lovelaceové, o kterém se věří, že mohl být prvním majitelem tohoto výtisku. Podle prohlášení Moore Allen & Innocent nebyla identita Lovelacové jako autorky knihy známá až do roku 1848. Ta přitom zemřela o čtyři roky dříve ve věku 36 let na rakovinu dělohy.
Kniha obsahuje kromě překladu Menabreho vědeckého pojednání poznámky, doplňky a vlastní závěry Lovelaceové, které jsou ve výsledku delší než původní dílo. Mezi nimi je první počítačový program, který měl sloužit pro výpočet Bernoulliho čísel, což je složitá sekvence racionálních čísel často používaná ve výpočtech a aritmetice.
Lovelaceové algoritmus je přitom o to pozoruhodnější, že si nemohla jeho funkčnost vyzkoušet v praxi, protože Babbageův počítací stroj existoval pouze na papíře.

„Napsala program pro výpočet poměrně složitých čísel - Bernoulliho čísel,“ řekla Guardianu Ursula Martinová, biografka Ada Lovelaceové a profesorka počítačových věd na univerzitě v Oxfordu. „To ukazuje, jak komplikované věci by mohl počítač dělat,“ dodala.
Přínos Lovelacové je však větší než jen první počítačový algoritmus. Zatímco Babbage viděl svůj analytický počítačový stroj jen jako matematický nástroj, Lovelacová rozpoznala jeho skutečný potenciál. Předpověděla jeho použití i pro zpracování jazyka, skládání hudby a kreslení obrazů.
Formulovala také myšlenku, že stroj není schopen samostatného tvořivého myšlení, protože je omezen tím, co jsou do něj lidé schopni naprogramovat. I proto je Lovelaceová považována za zakladatelku moderní počítačové vědy.
Na její počest se dnes slaví druhé úterý v říjnu jako Den Ady Lavelaceové, který má podpořit roli žen v přírodních vědách, technice a matematice.
