„Největším nebezpečím pro tuto planetu je vysychání. Výsledky jsou patrné, patří mezi ně nedostatek vody a vegetace, tání ledovců. Může to vyústit ve válku a v takzvané nové otroctví. Prognózy, u kterých jsem se domnívali, že nastanou až po roce 2100, nastanou už kolem roku 2050 a možná i dřív," uvedl Gloser.

Botanica K v pražských Jinonicích. Vizualizace prvního bytového domu v České republice, který recykluje pitnou vodu.
Jak zvládat změnu klimatu? Mezi inspirativními projekty jsou tři pražské

Naprostou ztrátu vody způsobí podle Glosera vymizení vegetace a naopak. Jde hlavně o lesy, které fungují na základě biotické pumpy. Pohltí takové množství vody, že vytvoří podtlak a ten udržuje vlhkost nízko nad územím.

Spolupráce je nutná napříč vědními obory

Gloser je členem projektu Smart Biotic Pump, která posiluje tento koloběh vody momentálně na pouštích a dalších suchem postižených místech. „Pokud se podaří v pouštích vypěstovat dostatečné množství vegetace ve správné rostlinné skladbě, je možné restartovat a znovu nastavit princip biotické pumpy," sdělil Gloser,

Podle architekta je nutné, aby existovaly senzorické sítě, které sledují stavy jednotlivých částí krajiny. Ty se musí kombinovat s daty z monitoringu země, potřeba budou nové vizualizační metody. Spolupráce je nutná napříč vědními obory.

Ilustrační foto
Voda do vlastní lahve. Studenti zemědělské univerzity šetří plasty

„Musíme se na vše dívat jako na celek, hledat všechny spojitosti mezi energiemi, vodohospodářstvím, zemědělstvím a biotickou pumpou. V budoucnu budeme pracovat s mezními stavy. Všeho bude málo nebo, v případě negativních věcí, všeho bude moc," řekl.

Důležitá je propojenost

Jako řešení nedostatku vody Gloser navrhl odsolovací zařízení či úpravny vody, systémy odkanalizování a efektivní čističky vod. Dále tvorbu dostatku substrátů, skleníků a zavlažovaných vod v krajině a pěstování nových vegetačních povrchů zejména lesních porostů. „Kdybychom dokázali zvýšit plochu lesů o 15 procent, tedy šest milionů kilometrů čtverečních, dokážeme zcela eliminovat vyšší produkci oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy," doplnil Gloser.

Důležité je také podle něj propojit digitální svět, lidský mozek a inteligenci přírody. „Ta skutečně existuje. Kanadští vědci prokázali, že les spolu komunikuje elektrickými signály," dodal.

Satelity Galileo na oběžné dráze. Ilustrační foto
Praha je hlavním městem vesmíru. Agentura GSA chystá další rozšíření

Řešení by mohlo zlepšit mikroklimatické podmínky a ty zase funkcionalitu krajiny. Pomohlo by dosáhnout soběstačnosti ve vodě, jídle a energiích, což by podle vědců zlepšilo sociální, ekonomickou a ekologickou situace v místech postižených suchem.