Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve mluvil o snížení schodku o 70 miliard, další koaliční strana STAN hovořila o 150 miliardách a Piráti o 140 miliardách korun.

„V průběhu května dohoda musí být na stole,“ řekl Kupka. Česko podle něj potřebuje udělat velké změny, zejména co se týče růstu mandatorních výdajů. „Chceme přinést vyvážený návrh, který bude zahrnovat úspory i důležité daňové změny,“ doplnil ministr.

Ministr financí Zbyněk Stanjura a jeho předchůdkyně Alena Schillerová na jednání v Poslanecké sněmovně.
Velký přehled: Kde všude chce vláda ušetřit sedmdesát miliard korun

Kupka také řekl, že je pro zjednodušení daňového systému a dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH) namísto současných tří. O konkrétní podobě sazeb DPH a toho, které položky budou v jaké ze sazeb, se podle ministra musí dále jednat. Kabinet musí přijít s balíčkem, který přinese úspory a zároveň bude únosný pro společnost, míní.

Místopředseda Sněmovny a první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček uvedl, že jeho strana by při snižování schodku nešla přes zvyšování daní, ale přes jejich důslednější výběr s pomocí kontrolních hlášení, návrat elektronické evidence tržeb (EET) či například zvýšení kompetencí celní správy a hlídání daňových úniků či vyvádění peněz do zahraničí. Zároveň je podle něj nutné snížit výdaje ve státní sféře.

Ministr financí Zbyněk Stanjura
Stanjura navrhuje dvě sazby DPH. Část služeb a zboží chce přesunout do nejvyšší

Konsolidační balíček by měl od příštího roku snížit strukturální deficit, tedy schodek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP), tedy zhruba 70 miliard korun. Loni byl strukturální deficit 2,6 procenta HDP, podle řady ekonomů je v takové výši dlouhodobě neudržitelný. Celkový loňský schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP.

Exministři financí: Schválený deficit rozpočtu je nereálný

Schválený schodek letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard Kč neodpovídá realitě a bude výrazně vyšší, shodli se v pořadu České televize Otázky Václava Moravce bývalí ministři financí. Předpokládané příjmy rozpočtu budou podle nich nižší o desítky miliard korun, například z tzv. windfall tax nebo z prodeje emisních povolenek.

„Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě,“ uvedla exministryně Alena Schillerová (ANO). Už nyní je podle ní zřejmé, že v rozpočtu budou chybět příjmy z daně z neočekávaných zisků ve výši asi 60 miliard Kč nebo z prodeje emisních povolenek za 50 miliard korun. Vedle toho podle Schillerové nejsou v rozpočtu ani peníze na výdaje za další desítky miliard korun na další valorizaci důchodů nebo pro Státní fond dopravní infrastruktury.

Snížení počtu policistů ušetří státu miliardy, tvrdí návrh Národní ekonomické rady státu. Bezpečnostní sbory namítají, že už tak mají podstav a další omezení ohrozí bezpečnost. Ilustrační foto.
Snížit počty policistů a ušetřit miliardy? Návrh NERV vzbudil obavy o bezpečnost

Deficit rozpočtu minimálně nad 300 miliard korun očekávají i další bývalí ministři financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Rusnok. Podle Kalouska je jisté, že příjmy nebudou tak vysoké, jak se předpokládalo. Vláda by podle něj měla hledat úspory ve výdajích z rozpočtu, bez toho podle něj hrozí Česku v budoucnu státní bankrot. Kalousek upozonil, že výdaje výrazně vzrostly už za předchozí vlády premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle Rusnoka bude schodek s jistotou vyšší o desítky miliard korun. Vláda nyní podle něj musí provést řadu kroků, aby byl nárůst deficitu co nejnižší.