Česká republika je na tom v tomto ohledu na páté nejhorší příčce v Evropské unii a hluboko pod jejím průměrem, který se pohybuje na 1,8 procenta. „Tento podíl byl mírně vyšší u dětí žijících v domácnostech s jedním dospělým,“ konstatují evropští statistici. Jinými slovy jsou na tom hůře mladí lidé žijící v rodinách samoživitelů a samoživitelek potýkajících se s nedostatkem peněz.

STÁT SE DIVÍ

Ministerstvo zdravotnictví je ovšem těmito údaji poněkud překvapeno a příliš s nimi nesouhlasí. Není podle něj zřejmé, z jakých zdrojů autoři studie čerpali. „Je s podivem, že za námi skončily státy jako například Finsko, Švédsko či Belgie, které nám jsou obvykle v mnoha věcech příkladem,“ říká mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová.

Poukazuje přitom na skutečnost, že je v Česku propracovaný systém povinných preventivních prohlídek pro děti, jejichž součástí je i očkování proti různým chorobám či sledování jejich vývoje.

Jenže podle bývalého šéfa Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka je tu problém v podobě chudých lokalit.

NEJSOU PEDIATŘI

„Praxe z terénu říká, že je tam dostupnost lékařské péče výrazně horší než u běžné populace,“ míní Šimáček, který v současnosti působí v Institutu pro sociální inkluzi.

Důvodem je prý mimo jiné nedostatek pediatrů, kteří si samozřejmě vybírají a příliš se jim nechce v sociálně vyloučených lokalitách působit. „Dětem tak chybějí preventivní prohlídky a standardní péče,“ dodává Šimáček s tím, že tam dochází i k menší vakcinaci obyvatelstva.

Určité problémy v tomto směru připouští i ministerstvo. „Bohužel víme o tom, že jsou u nás děti, kterým se i přes veškeré úsilí lékařské péče nedostává,“ říká náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová. Ministerstvo ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem tak prý spustily nový projekt, v jehož rámci se pokoušejí vyhledat děti s nedostatkem lékařské péče.