Chladný a deštivý červenec přidělává starosti mnohým zemědělcům. V některých místech jižních Čech se citelně zpozdil začátek sklizně obilovin. Déšť na polích vadí hned několikrát. Zamračená obloha znamená, že obilí bez sluníčka později dozrává. Navíc opakující se přeháňky a bouřky nenechají klasy vyschnout, upozorňuje předseda ZD Novosedly na Strakonicku Bohumil Hradecký. A leckde se nedá ani vjet do polí, protože kombajnům by hrozilo zapadnutí do měkké půdy nasáklé vodou.

Řepka i nadále bude ve velké míře plnit česká pole.
Pěstuje se méně řepky. Jde ale jen o dočasný výkyv, krajina bude nadále žlutá

Necelé dva týdny budou mít oproti loňsku zřejmě zpoždění se sklizní v ZD Pojbuky, kde hospodaří na nejvýše položených pozemcích na Táborsku. Letos ještě ani nezačali. "Kvůli dešti a chladnu na jaře," naznačil hlavní důvody pozdějšího nástupu do polí předseda družstva Pavel Opolzer. "Nebál bych se říct deset, čtrnáct dnů," srovnal zemědělec z Pojbuk odstup loňského a letošního začátku sklizně a doplnil, že tento týden asi zahájí sečení ozimého ječmene. "Musí být ale hezky," zdůraznil s úsměvem Opolzer a s nadějí dodal, že předpověď je příznivá.

Rozdíly mezi regiony 

V jižních Čechách ale existují mezi jednotlivými regiony znatelné rozdíly. Na Českobudějovicku už v ZOD Dubné mají ozimý ječmen podle předsedy družstva Jiřího Spěváčka naštěstí sklizený. "Když je standardní rok, začínáme před svatými, před svátky Cyrila a Metoděje a Jana Husa. Dosíkli jsme ještě před velkými dešti, je to týden," uvedl Spěváček a dodal, že ozimý ječmen měli v podniku na 180 hektarech. Zemědělci hospodařící v Budějovické pánvi tradičně patří k těm, kteří jsou na špici sklizně. "Co bude dál, to uvidíme. 

Do ozimého ječmene by chtěli co nejdříve vjet i v ZD Hříšice na Jindřichohradecku. "Jestli to bude tenhle týden, to se uvidí, podle počasí," upozornil i předseda ZD Hříšice Milan Navrátil na nutnou přízeň přírody. V podniku mají ozimý ječmen na 32 hektarech. "Do polí by se už dalo," říká Navrátil s tím, že vlhkost půdy tady není hlavní potíž, protože v Hříšicích nebyly srážky tak velké. Ale obilí zatím ke sklizni není. V dlouhodobém horizontu se však podle hříšického předsedy tolik neděje. "U nás se začínalo vždycky kolem poloviny července," připomněl dlouhodobou zkušenost. 

Letošní žně budou podle zemědělců slabší
Žně budou slabší. Potravinářům rostou náklady, nevylučují zdražení

Větší srážky letos trochu zdržují práce na polích ve srovnání s některými roky minulých pěti, šesti let. Ale sklizeň se tím zřejmě jen zbaví přírodního dopingu v podobě mimořádně teplého a suchého počasí. Podle zemědělců se tím poměry jen vrací ke starým časům. Problémem ale je, že část obilí už na polích polehla, kvůli dešti a silným větrům.

Podle předsedy ZD Novosedly Bohumila Hradeckého zde dlouhodobě pravidelně zahajovali žně kolem 15. července. Urychlení posledních let měly na svědomí suché roky. „Teď je to normální,“ upozorňuje na velký vliv počasí Bohumil Hradecký a dodává, že v suchých a teplých letech mohlo být už na konci července po sklizni. V Novosedlech zatím sklidili 20 hektarů ozimého ječmene z 50 celkem. Nejvíce mají pšenice – na 700 hektarů.

Problémem jsou i senáže 

Dosavadní zpoždění není podle Hradeckého problém, ale kdyby mělo nadále pršet, mohlo by to už sklizeň výrazněji nepříznivě ovlivnit. „Prší obden. Ozimák, tomu stačí jeden den, kdy svítí sluníčko. Zrno není tak schované. Pšenice potřebuje dva, tři dny bez deště,“ říká k hlavní plodině Hradecký a připojuje, že v Novosedlech hraje roli i nadmořská výška pozemků od 400 do 600 metrů nad mořem. Kolem 15. srpna byli zvyklí na konec žní.

Problémem jsou přitom v podniku i senáže. Na sena musejí být alespoň tři dny bez deště. To se zatím v potřebných termínech nepovedlo. "Senáže jsme nemohli udělat žádné," posteskl si Hradecký. 

Okopaniny Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod.
Plodiny budoucnosti. Bramboráři pěstují na Vysočině batáty i náhražku cukru

V ZOD Dubné by přitom mohli tento týden vjet už i do velmi rané pšenice, kterou zaseli na sto hektarech. „Blíží se ke sklizni,“ říká předseda ZOD Jiří Spěváček s tím, že v Dubném se pohybují zatím termínově v dlouhodobém průměru. "Co zpozdila zima, to dohnaly vysoké teploty před měsícem. Jedeme podle standardní časové osy," dodává Jiří Spěváček a připojuje, že atypické počasí několika nedávných let nechce s letoškem srovnávat. V Dubném mají ozimé pšenice na 890 hektarech, na 260 hektarech například řepku. V pondělí vjeli i do jetele na senáž. "Zatím tam stroje vjedou normálně," podotkl Jiří Spěváček.