Zejména před dvěma lety bylo pro kůrovce nezvykle příhodné klima, takže během sezony mohly vyrůst tři generace. „Loni sice byly jen dvě, ale v extrémně teplém červnu dospělí brouci založili takzvanou sesterskou generaci. Znamená to, že jeden brouk napadl dva nebo i více stromů, které se musely asanovat,“ vysvětlil Půlpán.

Ani při dlouhodobějším návratu počasí k normálu by ovšem lesníci stále neměli vyhráno. „Na to, aby kůrovcová kalamita mohla skončit, bychom potřebovali alespoň dva roky podobně chladného a vlhkého počasí,“ řekl Deníku jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Skočdopole. Očekává, že se kůrovec bude z Moravy přesouvat na severozápad Čech.

Podle ministerstva zemědělství se kůrovec skutečně rozšiřuje prakticky ve všech krajích republiky.

Kalamita nyní graduje na Českomoravské vrchovině a jižních a jihozápadních Čechách. „Červená zóna oproti předchozímu stavu zásadně narostla ve Středočeském kraji a s ohledem na přetrvávající sucho také v Pardubickém, Královéhradeckém, Ústeckém a Libereckém kraji,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Nejméně je zatím zasažen Karlovarský kraj.

Zanedbané lesy

close Kůrovec - Infografika info Zdroj: Deník zoom_in Přestože se škůdce nemnoží tak rychle jako dosud, jeho populace se zvětšuje hlavně tam, kde se o lesy jejich vlastníci aktivně nestarají. Při manipulaci s napadenými stromy je zásadní včasné vytěžení dřeva a jeho asanace na speciálních skládkách. Kvůli přetrvávající kalamitě na trhu se dřevem převažuje nabídka nad poptávkou, což se projevuje klesající cenou a velkým konkurenčním bojem o odběratele.

„Vlastníkům a správcům lesa nezbývá než hledat stále nové kanály odbytu, především u zahraničních odběratelů,“ uvedla mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Dagmar Málková. Oblíbeným odbytištěm je zejména Čína.

Komplikací ovšem je projevující se nedostatek čerstvé kulatiny. „Naopak přebývá méně kvalitní dříví v podobě vlákniny, v řadě případů vhodné už jen pro energetické zpracování,“ posteskla si Málková.

Návrat listnáčů

Holiny vzniklé vytěžením kůrovcového dřeva se lesníci snaží opět rychle zalesnit. Desítky milionů sazenic například vysázely Vojenské lesy a statky ve vojenských újezdech Březina a Libavá.

„Dominují listnaté stromy, které v minulých letech tvořily bezmála dvě třetiny sazenic,“ řekl Deníku mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona. Lesníci zde sázejí zejména buk, dub, klen a javor, ale také třeba třešně. „Smrk ve výsadbě tvoří menší část, většinou do 20 procent zastoupení,“ dodal Sotona.