To je zhruba obrázek toho, jak se v Česku naplňují fráze o rovnosti příležitostí pro muže a ženy. Dokreslují ho i čísla Světového ekonomického fóra, podle nichž ČR v hodnocení úrovně genderové rovnosti obsadila 82. místo ze 149 zemí.
A ačkoli ženy tvoří 60 procent absolventů vysokých škol, v představenstvech státních firem jich je jen pět procent. V průměru vydělávají o 22 procent méně než muži, konkrétně v roce 1996 rozdíl činil 2796 korun ve prospěch mužů a předloni už 7106 korun.
Průměrná měsíční penze důchodkyň je 10 756 korun, zatímco důchodců 13 076 korun. Informuje o tom publikace, kterou u příležitosti Mezinárodního dne žen představila organizace Social Watch ČR. Autoři v ní rozebírají příčiny bagatelizování rovnosti žen a mužů.
Ženy jsou vnímány jako méněcenné
Editorka materiálu Markéta Kos Mottlová upozornila, že negativně zabarvené sousloví „genderová ideologie“ je ve veřejném prostoru stále více skloňované nejen ze strany konzervativních kruhů katolické církve, ale také části politické reprezentace, v médiích a na sociálních sítích.
Přitom druhořadé vnímání žen ve společnosti, kdy je mužství přijímáno jako něco hodnotnějšího, vede k větší toleranci násilí na ženách. Tomáš Pavlas připomíná, že nejde jen o ekonomické ukazatele, ale třeba i pocity ze sexistických billboardů, nebo obecně přijímanou maskulinizaci politiky.
S tím souvisí i fakt, že na základě opakovaných podnětů poslanců ODS Jiřího Jandy a SPD Jana Hrnčíře sněmovna téměř na nulu seškrtala původní sedmimilionovou dotaci na podporu rovnosti žen a mužů včetně naplňování vládní strategie v této oblasti.
