Pokud by se nyní sečetly dluhy státního rozpočtu společně s dluhy, které mají jednotlivé kraje a samosprávy, roste takzvaný veřejný dluh České republiky rychlostí 6 342 korun za sekundu. Přitom původní odhad pro letošní rok počítal se zadlužováním „pouze“ v rozsahu 5 705 korun za sekundu. Vyplývá to z aktualizovaného výpočtu, který ve středu zveřejnilo analytické oddělení Raiffeisenbank.

Veřejný dluh Česka už na konci minulého roku čítal astronomickou částku zhruba 1,1 bilionu korun. A na konci letošního roku se pravděpodobně posune až na 1,3 miliardy korun. Přepočítáno na jednotlivé obyvatele: každý včetně nemluvňat nyní dluží 116 tisíc korun. Důvod? Na dluhy starých vlád se rychle začínají nabalovat nové. Do jisté míry však již nezapříčiněné ledabylostí politiků ale naopak ovlivněné stávající ekonomickou krizí. Kvůli hospodářské recesi a výpadkům z daní totiž letošní rozpočet dopadne schodkem až dvou set miliard korun.

A kvůli pokračujícím ekonomickým problémů může stejně tragicky skončit státní kasa i v roce 2010. Analytici proto začínají povážlivě zvedat prst. „Propad daňových příjmů a dlouhodobě laxní přístup ke skutečným úsporám. To jsou hlavní důvody proč jsme přeřadili na vyšší stupeň,“ shrnuje hlavní důvody raketově rostoucích dluhů ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl. Podle něj teď reálně hrozí, že dluhy z minula by nám mohly značně komplikovat situaci v době, až krize začne odeznívat. Zatímco ostatní půjdou nahoru, my se budeme topit ve starých dluzích.

Dluhy nás mohou srazit do recese

„Vede mě to k obavě, že bychom v ČR mohli v hospodářském cyklu vidět „W“. Představme si to písmenko jako symbol vývoje ekonomiky. Tedy sešup dolů – recese – oživení – zpátky do recese – a opožděný návrat ke skutečnému růstu. Jinými slovy, že ty dluhy by nás mohly v příštím nebo přespříštím roce znovu srazit do recese,“ varuje Michl. Česko už nyní jenom za úroky ze starých dluhů platí každý rok téměř padesát miliard korun. Navíc, aby stát dokázal financovat letošní i příští rozpočty, bude si i nadále půjčovat u bank a v cizině.

Zaplatit to nakonec budou muset lidé. Ministr financí Edvard Outrata už nahlas vyslovil myšlenku, že již úřednická vláda by mohla navrhnout zvýšení nepřímých daní – především DPH u zboží a služeb. To by se samozřejmě podepsalo na rodinných kasách. Zvýšení DPH o jedno procento totiž znamená zhruba o 100 až 300 korun vyšší výdaje pro každou domácnost.