Té nakonec sněmovna dala přednost před upraveným návrhem ze Senátu. Pro se vyslovilo 181 poslanců ze 186 přítomných, čímž přesvědčivě přehlasovali kolegy z horní komory. Nebylo to ovšem jednoduché rozhodování.

Mnohé neziskové organizace, které se zabývají situací notoricky zadlužených lidí, apelovaly na poslance, aby se přiklonili k úpravě z horní komory. „Senátní verze měla vést k tomu, že do oddlužení by mohl vstoupit téměř každý předlužený člověk, pokud má poctivé úmysly. Po dobu oddlužení bude muset vynakládat ke splácení maximální úsilí, jaké je pro něj možné, s jistotou, že na konci bude oddlužen. Tato pravidla by významně odlehčila i soudům, které by nemusely po pětiletém období individuálně posuzovat, zda dlužník veškeré úsilí vynaložil, nebo nevynaložil, k čemuž by tak jako tak neměly dostatek podkladů,“ míní Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Co chtěli poslanci a co senátoři

Zásadní rozdíl mezi pohledem poslanců a senátorů spočívá v tom, že ti první chtěli, aby dlužník měsíčně musel uhradit náklady insolvenčnímu správci ve výši 1089 korun a stejně velký obnos věřiteli, dále po dobu pěti let splatil 30 procent celé částky a o jeho snaze dostát svým závazkům nakonec rozhodl soud.

Ti druzí plédovali za zrušení pětileté hranice pro splacení určité části dluhu. Snahu dlužníka by průběžně hlídal insolvenční správce a ten by také mohl kdykoli prohlásit, že není důvěryhodná a proces oddlužování ukončit. Pouze jemu by náležela povinná měsíční splátka ve výši 1089 korun.

„V poradně máme předlužené klienty, kteří by za pravidel preferovaných sněmovnou nemohli do oddlužení nikdy vstoupit, protože vzhledem ke svému zdravotnímu stavu už nejsou schopni si k nízkému důchodu přivydělat. Opatření by se však dotklo i těch, kdo mají nižší příjem pouze dočasně, například z důvodu rodičovské dovolené,“ namítá Pavla Aschermannová, vedoucí dluhové poradny Rubikon Centra, která preferovala senátní předlohu.

Konec dluhovým pastem

Především poslanci z ANO zdůrazňovali, že není výchovné ani spravedlivé dát dlužníkům generální pardon a věřitele zcela obejít. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek navíc zdůraznil, že o definitivním oddlužení by soudy musely rozhodovat, aspoň formou papíru s kulatým razítkem, v každém případě. Marek Výborný zase uvedl, že problematiku mladistvých, jež zadlužili bez jejich vědomí a zavinění rodiče, hodlá řešit speciální novelou. Stejně tak by poslanci měli v budoucnu řešit i odměny insolvenčních správců.

Podstatná zpráva po dnešním hlasování zní, že značná část z 860 tisíc lidí v exekuci má teď větší šanci se dostat ze dna, ze šedé ekonomiky do normálního života a po umazání dluhů začít plnohodnotný život.