„Společně s kolegy jsme dali dohromady projekt, jehož výstupem je metodika zabývající se detekcí kůrovcového napadení stromů pomocí bezpilotních prostředků,“ řekl Jan Komárek z České zemědělské univerzity.

Dalším krokem bylo navázání spolupráce se společností Unicorn. „My jsme autoři postupu, jak a co má být provedeno. Vývojáři z Unicornu pak vyvinuli speciální aplikaci. Ke snímkování používáme bezpilotní prostředek, který má předem naplánovanou trasu. Je osazený kamerou. Ta na přesně vyznačených místech pořizuje snímky,“ popsal Komárek.

Všechny snímky jsou následně staženy do počítače, kde jsou zpracovány ve speciální aplikaci. „Program snímky vyhodnotí a podá jasnou informaci, které stromy by bylo vhodné preventivně vytěžit,“ sdělil Václav Wiesner ze společnosti Unicorn.

Takto lze už za pár hodin zjistit aktuální stav lesů. Majitelé lesních prorostů pak mohou rychleji zasáhnout v místech, kde právě „řádí“ kůrovec. „Snímkování vyjde na desítky tisíc korun. Majitelům lesů se to ale vyplatí, protože nemusí vyhledávat napadené stromy sami. Pokud by museli sami obejít celý les, trvalo by jim to třeba i několik dní. Takto mohou zasáhnout zavčas, naše aplikace jim připraví detailní podklady,“ nechal se slyšet Miroslav Hašek z téže společnosti.

První snímkování se ve Vysočina areně uskutečnilo na začátku června. Tehdy bylo za pomocí dronu odhaleno šestapadesát mrtvých nebo kůrovcem napadených stromů a detekovány další přibližně tři stovky stromů, které vykazovaly nestandardní spektrální charakteristiku. „Při prvním mapování se ukázaly potencionálně poškozené stromy. Ale nemusí to být vždy kůrovec, stromy mohou být poškozeny i z jiného důvodu. Pomohlo mi to, nemusel jsem procházet celý les, ale šel jsem cíleně do označeného místa,“ popsal svou zkušenost s monitoringem lesů pomocí dronu správce novoměstské zeleně Zdeněk Krejčí.

Ruční těžba 

V novoměstských lesích se už lýkožrout smrkový „zabydlel“. Napadených stromů tam přibývá. „Kůrovec teď už postupuje rychleji než vloni. V areálu Vysočina areny je kvůli vysokému pohybu lidí mnohem složitější hospodaření v lesích. Sedmnáct kilometrů singletracků i běžecké tratě lákají spoustu lidí a těžba je tu značně ztížená,“ řekl Zdeněk Krejčí.

Město tam muselo přistoupit k ruční těžbě. „Na jiných částech provádíme těžbu harvestory, ale tam to kvůli velkému pohybu lidí nejde. Okolo místa těžby máme natažené výstražné pásky a všude jsou zákazy, ale lidé je často nerespektují. Ohrožují tím nejen sami sebe, ale i ty, kteří provádí těžbu,“ postěžoval si Krejčí.