Letadlo se po rekonstrukci ve Spojených státech vydalo před osmi dny na cestu z kanadského Toronta přes Grónsko, Island a Velkou Británii. Electra absolvovala zkušební let v USA již v březnu a od té doby čekala na příznivé počasí pro cestu přes Atlantik. Před měsícem se přesunula z amerického Kansasu do muzea v kanadském Hamiltonu.

Electra 10A na konci třicátých let tvořila absolutní špičku v civilní letecké technice. Dva motory o výkonu 450 koní dávají letadlu cestovní rychlost 300 km/h a dolet 1200 km. Stejný typ letounu použila Amelia Earhartová pro svůj nedokončený let kolem světa.

Problémy s námrazou

Cesta byla podle jednoho z pilotů Nikoly Lukačoviče dlouhá 9700 kilometrů. "Měli jsme problémy s námrazou, protože letadlo není vybaveno rozmrazovacími systémy, a také s počasím. Dále jsme měli běžné komplikace technického rázu, které se na tak dlouhé cestě dají očekávat," řekl po přistání. "Moderní letouny jsou moderně vybaveny, vše je připraveno, tady je spousta neznámých, právě například v podobě počasí," dodal k cestě s téměř 80 let starým unikátním strojem.

"Každopádně si teď chceme odpočinout, lehnout, vydechnout si a zavzpomínat a konečně si to užít. Čeká nás letecký den v Pardubicích, kde jsme předběžně slíbili účast," řekl Lukačovič.

Prohlídka s výkladem

Letadlo bude podle něj součástí soukromé sbírky letiště Točná, kde si jej bude moci prohlédnout i veřejnost. Zatím v omezeném čase a zřejmě s výkladem. Když bude zavřeno, bude možné letadlo vidět přes velké prosklené okno.

Letadlo bylo vyrobeno v roce 1937 a dodáno leteckému oddělení firmy Baťa jako náhrada za jiný letoun stejného typu poškozený při nouzovém přistání v Chicagu na cestě kolem světa. S letounem OK-CTB Jan Antonín Baťa cestu dokončil a v začátkem května 1937 přistál ve Zlíně.

Necelé dva roky letadlo sloužilo firmě Baťa jako cestovní stroj pro nejvyšší management a majitele. Jeho posádku tehdy tvořilo několik pilotů, kteří po vypuknutí války uprchli do Velké Británie a vstoupili do RAF. Za války letadlo plnilo cvičné a transportní úkoly v Kanadě. Po válce vystřídalo několik soukromých majitelů, než ho zakoupilo Letecké muzeum Točná, které je od roku 2008 majitelem tamního letiště. Majoritním vlastníkem muzea a aeroportu je Ivo Lukačovič.

Na letišti je k vidění například replika Avie BH-1 a BH-5 nebo poválečný Sokol M1C. Letecké muzeum v současnosti podporuje rekonstrukci dalšího významného československého stroje Praga Air Baby. To by mělo být letu schopné letos v červenci.