Otočením obřího kohoutu v severoněmeckém Lubminu dnes kancléřka Angela Merkelová spolu s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem a dalšími evropskými politiky uvedla slavnostně do provozu první větev údajně nejdelšího podmořského plynovodu na světě Nord Stream. Po dně Baltského moře jím začal přitékat plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Z Německa poputuje návaznými plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.

Ještě před spuštěním 1224 kilometrů dlouhého potrubí s kapacitou 27,5 miliardy kubických metrů plynu ročně ho Merkelová označila za příkladný projekt spolupráce mezi EU a Ruskem. „Ukazuje zároveň, že sázíme na spolupráci s Ruskem i v budoucnu,“ dodala kancléřka.

Medveděv zdůraznil zvýšení energetické bezpečnosti Evropy díky novému plynovodu. Ruské dodávky byly totiž v minulosti několikrát přerušeny kvůli sporům Moskvy s Ukrajinou a Běloruskem, přes jejichž území vedou dosud používaná potrubí pro ruský plyn. Nord Stream tak podle Medveděva snižuje rizika na cestě plynu ze sibiřských nalezišť k evropským odběratelům.

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger nicméně upozornil, že i po dobudování druhé větve plynovodu, díky níž má kapacita Nord Streamu vzrůst na 55 miliard kubických metrů plynu za rok, budou jeho dodávky představovat jen deset procent evropské spotřeby. „Budeme dál potřebovat potrubí přes Ukrajinu a Bělorusko, jejichž stav není nejlepší,“ prohlásil.

Po otočení kohoutu v Lubminu začal plyn z Nord Streamu proudit do návazného německého plynovodu Opal, který vede od pobřeží Baltu do Saska k českým hranicím. Tam je na něj napojen budovaný plynovod Gazela, který bude protínat západní Čechy a transportovat plyn dál do jižního Německa, ale také českým odběratelům. První dodávky z Nord Streamu by Gazela měla odebrat příští rok.

Čtěte také: Do Česka už neteče plyn jen z východu