Pravidla na rozdělení prostředků vycházejí z už přijatého Strategického plánu společné zemědělské politiky České republiky (SZP ČR). Ten se zaměřuje především na zlepšení welfare skotu a vepřů. Podle dokumentu se v českých konvenčních chovech nacházejí značné nedostatky. Jaké konkrétně? Vysoká koncentrace zvířat na jednom místě, zanedbaná zdravotní péče nebo omezování úplného pohybu.
Týká se to hlavně prasečáků. „Prasnice a prasničky zařazené do chovu jsou nejvyšší mírou zasaženy naprostým omezením pohybu při fixaci s využitím fixačních klecí. V období deset dní před a čtyři týdny po porodu je takto ustájeno až 95 procent prasnic,“ napsali do zprávy ministerští úředníci.

Prasnice tak v kleci stráví přibližně třetinu života. Podle úředníků ale pak polovina odstavených selat trpí stresem po ztrátě kontaktu s matkou a svými sourozenci. Jako jeden z nešvarů chovu zvířat dokument uvádí i časté výskyty zanedbané péče o dolní končetiny a spárky. To pak vede k častějšímu podávání antibiotik i vyřazování zvířat z chovu – tedy finančním ztrátám zemědělců.
A právě setrvalou starost o ekonomiku a její upřednostňování před etikou kritizují ochránci zvířat. Podle nich se budou rozdávat peníze z národního rozpočtu a evropských fondů za zanedbatelná zlepšení. „Většina opatření je nastavena tak, že chovatelé dostanou zaplaceno za úkony, které by správný chovatel měl provádět jako součást běžné, nikoli nadstandardní, péče o zvířata,“ hodnotí ředitelka české odnože mezinárodní organizace Compassion in world farming Romana Šonková.

Například výše uvedený pobyt prasnic v klecích plán neřeší vůbec. Finanční přilepšení mohou zemědělci získat za to, že zvětší lehací plochu pro dojnice o patnáct procent a pro odstavená selata o dvacet procent. Stát také přispěje chovatelům, kteří počkají a nechají poprvé oplodnit prasnice o dvacet dní později než tomu bylo dosud, ve věku 230 dnů. Na dotace dosáhnou také ti, kteří budou častěji čistit a dezinfikovat porodny, kontrolovat stav dolních končetin a jejich nemoci aktivně léčit. „Je zcela absurdní, že základní úkony, jakými jsou úklid, dezinfekce nebo zdravotní ošetření zvířat, nejsou zákonem implicitně vyžadovány a namísto toho za jejich dobrovolné provádění stát chovatelům ještě platí,“ kritizuje Petr Beneš ze spolku Otevři oči.
Absurdní rada?
Za absurdní považují aktivisté i radu a další finančně ohodnocenou úpravu, která by měla zmírnit stres u odstavených selat. Stát dá peníze sedlákům, kteří zajistí pro odstavená selata přístup k zavěšeným konopným provazům, aby si mohla volněji „hrát“ To má podle ministerského návrhu snížit riziko agrese ze stresu, která vede až ke krácení ocásků. Podle Šonkové jsou prasata velice inteligentní hravá zvířata a pravidlo vidí jako nedostatečné. „Jeden provaz určitě nestačí na to, aby zabavil 20 selat natolik, aby si přestala okusovat ocásky a byla spokojená,“ míní Šonková.
Upozornit na to, že dotace na pohodu zvířat nemusí být efektivní, se rozhodla i Asociace soukromého zemědělství. Naopak Svaz chovatelů prasat s kritikou nesouhlasí a čeští chovatelé podle ně patří mezi evropskou špičku. „Za posledních dvacet let se užitkovost stád prasat, navzdory velmi nepříznivé ekonomické situaci, zlepšila téměř neuvěřitelnou rychlostí. Jsme navíc velmi rádi, že to můžeme říci i o oblasti, jakou je například zdravotní stav zvířat. Díky tomu patří Česká republika také mezi země s výrazně podprůměrným užitím antibiotik v chovech hospodářských zvířat a napomáhá tak ke snižování rizika vzniku rezistencí,“ říká předseda svazu Josef Lukay.

„Důvodem, proč se podařilo po všech stránkách zlepšit chov prasat, je bezesporu nastavení dotační politiky. Ta od roku 2011 cíleně pomáhá zlepšit především ty oblasti, kde jsou očekávání společnosti největší,“ doplňuje. Jednou z nich má být právě i welfare.
„Dotační programy napomáhají ke zlepšování pohody zvířat, a přitom zároveň udržují ceny potravin na únosné úrovni. Hradí jen zvýšené náklady spojené s nadstandardním opatřeními zlepšujícími pohodu zvířat – například likvidací much, ochlazováním v letních měsících a mnoha dalšími. Zrušení těchto podpor by jistě vedlo ke zhoršení životního standardu prasat chovaných u nás,“ dodává šéf chovatelů.
Strategický plán Společné zemědělské politiky České republiky primárně řeší jak zachovat konkurenceschopnost českého zemědělství a zajistit bezpečnost potravin. Na konci listopadu jeho znění schválila Evropská komise. Právě z Evropské unie mají přijít v letech 2023 až 2027 finanční prostředky za dvě stě miliard korun.