„Ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jiří Havlíček udělá to, že podepíše bez souhlasu vlády nebo projednání tak velké věci ve sněmovně memorandum s nějakou australskou firmou, které dáme těžbu lithia v hodnotě dvou bilionů korun,“ uvedl šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Podle Richarda Pavlíka, jednatele Geometu, tedy firmy, která drží průzkumné licence, je ale těžba plánovaná na 21 let. Během tohoto období lze získat 462 tisíc tun karbonátu lithia, to jest suroviny, s níž se obchoduje na trhu, v odhadované hodnotě 99 miliard korun. Po započtení investičních a provozních nákladů může dosáhnout zisk těžaře 11,6 miliardy za dvě dekády.

„Potenciální zisk vytvořený po dobu 21leté těžby ložiska tedy představuje desetiny procenta z mediálně šířených bilionů korun,“ upřesnil Pavlík ve vyjádření na webu Geometu. Pro Česko je podle něj důležitý hlavně příjem z celého řetězce od dobývání, přes zpracování až po finální výrobu baterií, případně elektromobilů.

„Česko může inkasovat ze všech možných daní v komplexním řetězci víc než 700 miliard korun,“ dodal jednatel. Podpora dalšího zpracování lithia v České republice prý byla hlavním cílem memoranda, které nedávno podepsalo ministerstvo průmyslu a australská firma European Metals Holdings (EMH), ta Geomet 100procentně vlastní.

Babiš v tomto předvolebním čase memorandum označil za skandální a vyzval ministra Jiřího Havlíčka k odstoupení. Babišovi a také komunistům vadí hlavně skutečnost, že se na Cínovci angažuje zahraniční společnost, domnívají se, že těžit by mělo státní Diamo, aby veškeré zisky zůstaly v tuzemsku. Cínoveckým lithiem se dokonce na mimořádných schůzích bude zabývat ve středu Senát a příští pondělí Sněmovna.

Do sporu se vložil i premiér Bohuslav Sobotka. „Babišovy snahy o manipulaci s občany usvědčuje fakt, že se současným postupem Ministerstva průmyslu a obchodu písemně souhlasil i 1. místopředseda vlády, ministr životního prostředí a rovněž místopředseda hnutí ANO Richard Brabec,“ napsal Sobotka ve vyjádření.

Jeden ze zakladatelů Geometu a bývalý jednatel Otto Janout poukázal na to, že získání investora, který by nalil miliony dolarů do průzkumu, bylo kvůli obrovskému finančnímu riziku velice obtížné. „Obcházeli jsme úplně všechny, doma i v zahraničí, investory jsme nezískali ani v Kanadě, v Česku nás dvakrát odmítl i ČEZ. Také pro něj to bylo moc riskantní,“ sdělil pro Denik.cz Janout.

Lidem z Geometu se nakonec podařilo přesvědčit až australský EMH, který dosud do průzkumu vložil v přepočtu přes 200 milionů korun. Nyní začínají práce na studii proveditelnosti, což podle Janouta vyjde na dalších 200 až 400 milionů. Náklady na samotné rozjetí těžby za zhruba čtyři roky jsou pak vyčíslené na téměř 10 miliard korun.

To vše by mělo jít na účet soukromé firmy, která podle Pavlíka také nese všechna rizika vyplývající z těžební činnosti. „Stát, jakožto majitel výhradních ložisek v zemi, následně inkasuje, kromě veškerých běžných daní navíc také tzv. royalties, neboli daň z vydobytých nerostů. Stát tak bez jakéhokoli rizika a nákladů získává až 10 procent tržní hodnoty vytěžených nerostů,“ vysvětlil jednatel Pavlík.

Podle Janouta navíc nejsou v Česku ani v Evropě potřebné znalosti na zpracování lithia. „Nikde na světě se lithium nezískává z cinvaldidu, jako to by to mělo být na Cínovci. Možná těžba v Krušných horách by proto byla světově unikátní a naprosto průkopnická,“ uvedl Janout. Podle něj Australané do hledání způsobu, jak vytěženou rudu zpracovávat, vložili spoustu peněz a času. Těžaři spolupracují s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a zpracování rudy se testovalo i v Austrálii.

Radnice v Dubí, pod nějž Cínovec spadá, plány na návrat těžby podporuje. Nesmí ale výrazně narušit život lidí. „Pokud by se těžba rozjela, tak by se náš stát stal významným světovým producentem lithiových akumulátorů. Celý proces průběžně sledujeme. Nikdy nebudeme souhlasit s těžbou, která by nepřijatelným způsobem narušovala život na správním území města Dubí,“ prohlásil již dříve Pípal.

Memorandum, lithium.

Memorandum, lithium.