Výjimkou byl soutěžní návrh nového Dvoreckého mostu od slavného Španěla Santiaga Calatravy. Ten se Praze podařilo v roce 2018 smést ze stolu v naprosté tichosti.

Vizualizace Dvoreckého mostu

Dalším pokusem o stavbu mezinárodního formátu by mohla být budova Vltavské filharmonie v Holešovicích. Aktuálně se mohou do poloviny ledna hlásit do výběrového řízení firmy, které zpracují analýzu využití budoucího koncertního centra.

„Nová budova se stane iniciačním bodem a symbolem přeměny jednoho z největších pražských brownfieldů Holešovice Bubny Zátory a centrem hudebního života v Praze,“ uvádí zadavatel, jímž je pražský Institut plánování a rozvoje (IPR).

Česko si zaslouží moderní sál

Nová filharmonie v Holešovicích je ale běh na dlouhou trať. Řešit se teď bude nejen její využitelnost, ale také to, kdo výstavbu a budoucí provoz zaplatí. Do roku 2025 by se měla uskutečnit mezinárodní architektonická soutěž. Jeden z více než pravděpodobných domácích uchazečů je známý už teď. Architekt Josef Pleskot za nové sídlo filharmonie, které by podle předběžných odhadů vyšlo na čtyři až pět miliard korun, lobbuje už několik let.

Návrh nové koncertní síně

„Ve světě se nové filharmonické budovy začaly stavět před dvaceti až třiceti lety. V Česku má hudba skvělou tradici, a pokud se máme považovat za vyspělou zemi, měli bychom mít moderní sál se skvělou akustikou, kde se dají hrát i ty náročnější koncerty. Taková budova se nestaví na jedno desetiletí ani století. Staví se s mnohem delším horizontem,“ tvrdí Pleskot.

Podle něho by se projekt filharmonie mohl stát celonárodně vnímanou stavbou, podobně jako před lety „chobotnice“ od architekta Jana Kaplického. „O Národní knihovnu se zajímal v podstatě celý národ. Každého zajímalo, jak to celé dopadne. Přece nejsme žádná chudá země, která by si konečně nemohla dovolit postavit nějakou veřejnou stavbu, jež by obstála v evropském kontextu,“ zdůrazňuje Pleskot.

Soukromí investoři jsou rychlejší

Zatím vše nasvědčuje tomu, že světovou architekturu přivedou do Prahy soukromí investoři. Společnost Penta Real Estate chystá výstavbu v okolí Masarykova nádraží. V architektonicko-urbanistické soutěži vybrala pro desetihektarové území návrh od londýnského studia Zaha Hadid Architects.

Proměna okolí Masarykova nádraží

Další mezinárodní soutěž vypsala Penta na zástavbu části bývalého nákladového nádraží na Žižkově, kterou změní v rezidenční komplex. Soutěž vyhrál společný návrh nizozemského studia Benthem Crouwel Architects a pražského ateliéru RA15.

Jen pár stovek metrů odtud, na místě současného areálu Telecomu, chystá developer Central Group bytový projekt. Do mezinárodního workshopu se zapojila řada světových es Japonec Sou Fujimoto, Brit Ian Ritchie nebo Američan Richard Meier.

Návrh budoucí podoby nákladového nádraží na Žižkově

Porota z řad renomovaných tuzemských architektů i zástupců developera nakonec vybrala návrh v Londýně žijící Evy Jiřičné. Návrh renomované architektky však představitelé města přijali vlažně zejména kvůli přílišné výšce objektů, která však byla součástí zadání od Central Group.

Blízko realizaci je naopak projekt Savarin, jehož podoba vznikla ve studiu další současné hvězdy, Brita Thomase Heatherwicka. „Chceme, aby zde vznikla hodnotná architektura světového formátu,“ říká Omar Koleilat, šéf firmy Crestyl, která je developerem komplexu, kombinujícího historické a moderní objekty v těsném sousedství Václavského náměstí.

Penta Investments je majitelem společnosti VLM, která je vydavatelem Pražského deníku.