Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Jejich přijetí chce zajistit speciální bonifikací pro nemocnice. „Součet bonifikačního úhradového mechanismu a základu, který je ve vyhlášce, tvoří těch 9,8 miliardy,“ dodal.

Právě touto nabídkou se minulý čtvrtek podařilo premiérovi Petru Fialovi (ODS) jednání s lékaři odblokovat poté, co nabídku ministerstva zdravotnictví o nárůst o 8,5 miliardy po několika měsících jednání odmítli.

„Každá nemocnice dostane nabídku na podepsání toho dodatku,“ řekl Válek, podle kterého s nabídkou souhlasí i obě asociace nemocnic. Podobná situace byla podle něj v roce 2008, kdy se řešilo odměňování zdravotních sester, a dodatky podepsaly všechny nemocnice. Podle Kabátka na tyto bonifikace nemocnic akutní i následné péče, které dodatek podepíšou, VZP počítá zhruba se třemi miliardami korun.

Jaký mají plat lékaři v Česku? Deník to zjišťoval, podrobnosti najdete v článku:

Lékaři pracují na různých pozicích. Jejich výdělky závisí na mnoha ukazatelích. Jaký mají plat lékaři v Česku? Deník to zjišťoval. Podrobnosti najdete v článku.
Platy českých lékařů? Bez služeb jsou nízké. Lidé mají zkreslené představy

Válek doplnil, že podílet se bude jen VZP, nikoliv ostatních šest zdravotních pojišťoven. Podle dřívějších informací z peněz, které získala VZP od státu v roce 2022 jako pojistné za ukrajinské uprchlíky, zbylo VZP asi 2,6 miliardy korun, protože příchozí málo čerpali zdravotní péči.

Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, lídra protestní akce lékařů, bude konkrétní dohoda vypracována během několika dní. V pátek ji podepíšou a nespokojení lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci, akci odvolají, dodal. Do té doby lékaři podle něj výpovědi z přesčasů stahovat nebudou. Na konci října komora uvedla, že je podalo asi 6100 lékařů, část je ale už vzala zpět. Celkově v nemocnicích pracuje kolem 23 tisíc lékařů, podle ČLK do přesčasových služeb nastupuje zhruba 13 tisíc z nich.

Návrh posoudí i odbory 

Podobně podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela chtějí návrh posoudit i lékařské odbory, jejichž zástupci se sejdou ve čtvrtek. Návrh podle Válka počítá s tím, že lékaři po škole budou mít příjem o 5 tisíc korun vyšší, po ukončeném základním kmeni o 8 tisíc korun a po atestaci o 15 tisíc korun vyšší. 

„Děkuji všem zúčastněným za rozumný přístup a spolupráci, zvláště panu ministru Válkovi, který jednání vedl,“ napsal na síti X po pondělním jednání premiér.

Pokračovat bude dál i příprava samostatného zákona o odměňování zdravotníků. „Musíme změnit způsob odměňování zdravotníků. Pokud to jenom trochu půjde, tak ho provázat s úhradovou vyhláškou,“ řekl ministr. Úhradová vyhláška je dokument, kterým ministerstvo stanoví rozdělení meziročního nárůstu finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče. Bude podle něj také třeba znovu změnit zákoník práce a zavést směnný provoz tam, kde lékaři nepřetržitě pracují.

Lékařské přesčasy jsou náročné. Přesvědčte se sami:

Operace. Ilustrační foto.
Na sedmou ráno do špitálu, domů další den odpoledne. Lékaři popisují přesčasy

Lékaři začali podávat výpovědi z přesčasové práce v létě poté, co Sněmovna schválila změnu zákoníku práce, který zdvojnásobil maximální počet hodin dobrovolné přesčasové práce až na 832 hodin za rok. Sekce mladých lékařů ČLK lékaře vyzvala, aby od prosince tyto přesčasy odmítli.

Chtěli tak upozornit na to, že lékaři měli i původně nadměrné množství přesčasů, zároveň jsou na nich ale často ekonomicky závislí, protože tvoří až polovinu jejich měsíčního příjmu. Žádali proto spolu s odbory zvýšení základních mezd a platů na úrovni 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, o 60 tisíc až 120 tisíc korun, tedy navýšení o 50 až 80 procent proti současnosti.

Peníze z rezerv 

Splnění takového požadavku by ale podle dřívějšího Válkova vyjádření znamenalo desítky miliard navíc. Veřejné zdravotní pojištění má být přitom příští rok schodkové, pojišťovny budou muset sáhnout pro zhruba devět miliard do svých rezerv z předchozích let. Celkové náklady jsou plánovány přes 500 miliard korun, do lůžkové péče z nich jde téměř 280 miliard.