Největším oponentem dolů byl Ekologický právní servis (EPS) z Brna, který na Severočeské doly Chomutov podal loni trestní oznámení. Byl to také EPS, kdo se odvolal proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu o povolení hornické činnosti dolům. A jeho výhrady nadále trvají.

„Nebyl vybudován ochranný val v nejexponovanější části u obce Březno, byť tak Severočeské doly měly učinit na základě rozhodnutí OBÚ do konce roku 2008. Ve vydaném hornickém povolení nebylo nesplnění povinnosti nijak řešeno a byla pouze uložena vágní povinnost provedeni ochranných opatření v rozpětí let 2014-2029. Díky odvolání EPS ČBÚ určil, že podstatná část ochranných opatření musí být dokončena do konce roku 2017. Nicméně ani toto nepovažujeme za dostačující, jelikož se jedná o povinnost, jež měla být dávno splněna a lze ji provést i v kratším časovém úseku. Existuje dokonce podezření, že Severočeské doly oddalují provedení ochranných opatření proto, aby mohly u obce Březno prolomit limity těžby, přičemž již vybudované valy by situaci ztěžovaly," říká mluvčí EPS Eliška Bartošová

EPS také podezřívá doly z nadhodnocení zásob v Dolech Nástup Tušimice. Podle EPS mají doly zásoby uhlí jen do roku 2032, zatímco pro návratnost investic do modernizace elektrárny Prunéřov je nutné dodávat uhlí až do období let 2039-2044. „V reálu to znamená výrazně dřívější vytěžení dolů v Tušimicích, než je prezentováno ČEZ. Vzhledem k tomu hrozí, že nebude dostatek uhlí pro elektrárny ČEZ a také, že nebude vytvořená dostatečná rezerva na rekultivace a sanace vytěženého území," uvádí Bartošová.

Severočeské doly Chomutov: Zásoby uhlí jsou 461 milionů tun a pro budoucnost elektráren dostatečné

„Výmysl EPS o prolamovaní limitu těžby na dole Tušimice je nesmysl a uměle vyvolávaná poplašná zpráva. Obyvatelé z okolí dolu vědí, že je to lež. Postup severně není možný kvůli silnici R7 a postupu na východ brání přeložená trať Chomutov – Žatec," říká ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Chomutov Vladimír Budinský.

„Ochranná opatřeni se dělají a budou dělat přesně podle podmínek povolení. Rezerva na rekultivace se vytváří postupně. Hornická činnost se nepovoluje na časové období, ale na vymezené území, které je v dokumentaci přesně vyznačené souřadnicemi GPS." A k zásobám pro elektrárny dodává: „Zásoby jsou přesně počítačovými metodami spočítány. K 1. lednu letošního roku jsou zásoby v dobývacím prostoru Tušimice téměř 461 milionů tun. Úvahy, že uhlí nebude stačit, není třeba vyvracet, to je jednoduchá početní úloha i pro malé dítě. Jestli dosud důl Tušimice vyráběl pro elektrárny asi 13 milionů tun paliva ročně, po modernizaci elektrárny Prunéřov, která zvýší její účinnost z 32,8% na 39,06%, bude potřeba mnohem méně. Navíc má v Prunéřově II dojít ke snížení instalovaného výkonu jen na 3x250 MW ze současných 1050MW a starý Prunéřov I bude odstaven úplně.

V každém ložisku dobývacího prostoru jsou polohy s uhlím kvalitnějším a s uhlím méně kvalitním. Rozhodující parametry jsou výhřevnost, sirnatost, obsah vody a obsah popela. Proto, abychom dodávali požadované jakostní parametry paliva, máme velice sofistikovanou technologii – homogenizaci. Ta zjednodušeně spočívá v počítačem řízeném míchání různých druhů uhlí z dolu Tušimice, jehož parametry předem přesně známe díky zaměření GPS. Tímto procesem homogenizace každoročně získáváme další 2 – 3 miliony tun paliva z nebilančního uhlí. Perspektivním se jeví také nový způsob dobývání uhlí tzv. chodbicováním. Zásoby uhlí jsou pro budoucnost zásobovaných elektráren dostatečné."

Kdo spor živí?

„Odborná stanoviska v báňských věcech nám poskytuje Věra Ježková, se kterou jako s expertkou na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách, zejména pak v Dolech Nástup Tušimice, kde řadu let pracovala, spolupracujeme již od roku 1996," říká mluvčí EPS z Brna Eliška Bartošová.

Ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budinský potvrzuje. „Ano, Věra Ježková pracovala v Severočeských dolech 17 let. Ale jako hradlařka a dozorce posunu na nádraží, kilometry vzdáleném od dolu. Z této pozice v roce 1998 dobrovolně odešla a co vím, kandidovala v různých volbách, naposledy do Senátu v roce 2012. V roce 2002 na ostravské VŠB vystudovala environmentální inženýrství, nikoli báňské inženýrství, a to je podstatný rozdíl. V oboru hornictví, geologie a povrchového dobývání nemá patřičné vzdělání ani praxi. Její specializací je ekologie."

Ježková podle mluvčí EPS upozorňuje na nezákonnosti ve správních řízeních či přímo při těžbě uhlí v Tušimicích. Za to byla oceněna Nadačním fondem proti korupci 200 tisíci Kč. Šárka Šustrová ze Spořic na Chomutovsku o ní ale říká: „Je to lhářka". Ježková totiž k procesu EIA, který měl posoudit právě pokračování těžby v Tušimicích, sepsala připomínky na MŽP. Aby připomínek měla více, opatřila jednu i jménem a adresou Šustrové, která to netušila. Potvrzuje to i policie, která se případem zabývala. „Zneužila mé jméno, a kdo ví, kolika dalších lidí. Přitom se osobně neznáme, poprvé jsem ji viděla až na policii," řekla Šustrová. Ježková také při veřejném projednávání EIA v Březně na Chomutovsku mluvila za EPS, který na jednání nepřijel, ale i podle mluvčí EPS Bartošové nebyla k zastupování organizací zmocněna. „Nemáme k dispozici žádnou relevantní informaci o tom, že by se paní Ježková za naši zmocněnkyni vydávala," řekla Bartošová. Videozáznam, který byl na jednání oficiálně pořízen a který má redakce k dispozici, to ale prokazuje.

Hana Vojtová