Do domova důchodců ani náhodou. Lidé raději dožijí doma, naznačuje průzkum
Vozit lidem jenom obědy a prát jim prádlo už nás neuspokojuje, rádi bychom pro ně dělali něco více, řekli si před deseti lety zaměstnanci Centra sociální péče ve východočeském Žamberku. „Sídlíme v sousedství léčebny dlouhodobě nemocných, naši klienti se tam dostávali a bylo nám líto, že odtamtud půjdou například do domovů pro seniory a nevrátí se domů,“ říká ředitelka centra Miroslava Krajčírová.
Proto se centrum transformovalo a začalo nabízet nejen seniorům, ale i handicapovaným více pečovatelských služeb a prodloužilo provozní dobu. Podle Krajčírové díky tomu zůstávají jejich klienti déle samostatní. „Když dáte lidi do pobytových služeb, samoobslužné kompetence klesají.“ dodala.
„Budoucnost sociálního systému v ČR tkví zejména v podpoře terénních sociálních služeb, aby tak lidé mohli zůstávat co nejdéle doma,“ domnívá se i Jakub Čtvrtník z Institutu sociální práce. Ten si nechal zpracovat agenturou NMS Market Research průzkum, jaký by bylo tyto služby mezi Čechy v aktivním věku zájem.
Pocit soukromí i větší nezávislost
A výsledky? Dvě třetiny lidí by ve stáří nebo v okamžiku, kdy by byli nějak handicapovaní, daly přednost péči v domácnosti před ústavy. Důvodem je pocit soukromí, lepší motivace k uzdravení či větší nezávislost.
Podíl by mohl být ještě větší. Jenom část lidí preferuje ústavy kvůli strachu z osamění nebo snaze nezatěžovat rodinu. „Mnozí se domnívají, že domácí péče je nedostupná a automaticky považují pobytová zařízení za lepší,“ říká sociální pracovnice Karolína Harries.