„Svou už tak dost omezenou činnost v zemi do odvolání pozastavujeme, a to v souladu s platnými sankcemi,“ uvedla společnost v prohlášení.
Podle Daimleru je íránský automobilový trh výrazně slabší, než se očekávalo. Výroba a případný prodej automobilů a kamionů značky Mercedes-Benz se tak zatím neuskutečnil.

Společnost své automobily v Íránu neprodává od roku 2010. V roce 2016 pak oznámil plán ve společném podniku s tamní firmou Iran Khodro rozjet továrnu a montovnu, kde by se vyráběly a skládaly nákladní vozy značek Mercedes-Benz a Mitsubishi Fuso.
Daimler se tak připojil k dalším velkým společnostem, jako je Boeing, Airbus, nebo Siemens, které chtěly využít poptávky po spotřebních produktech a zlepšení celkové infrastruktury v Íránu. Jejich plány však vzaly za své letos v květnu, kdy se americký prezident Donald Trump rozhodl o vypovězení íránské jaderné dohody a znovu proti zemi obnovit ekonomické sankce. Exekutivní příkaz o obnovení sankcí podepsal v pondělí.

Trump podle svých slov věří, že že obnovený ekonomický tlak donutí Teherán přistoupit na nové podmínky dohody. Od obchodních vztahů s Íránem se snaží odradit i ostatní světové země. „Kdokoli, kdo bude obchodovat s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy,“ napsal prezident na svém twitteru.
Sankce se netýkají jen obchodních vztahů mezi Teheránem a Washingtonem, ale dopadnout mají i na zahraniční firmy, jež ani po jejich zavedení neupustí od obchodních styků s Íránem.
Jadernou dohodu Írán uzavřel v roce 2015 se šesti světovými velmocemi (USA, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou). Na základě dohody byly následně zmírněny sankce OSN, EU a USA uplatňované vůči islámské republice. Evropská unie s Trumpovým rozhodnutím odstoupit od této dohody nesouhlasí a rozhodla se pomoci evropským firmám, aby se s důsledky sankcí USA vyrovnaly.
