Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dopady krize: Bez práce budou i vězni na Mírově

Mírov - Ani vysoké zdi a mříže neochrání obyvatele mírovského hradu od dopadu současné ekonomické krize. Tak jako propouštějí téměř všechny firmy v regionu, nebude práce ani pro vězně.

17.12.2008
SDÍLEJ:

Věznice na Mírově Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Ta je přitom pro klid mezi odsouzenými velmi důležitá. Bez práce se vězni za mřížemi nudí, bez výdělku navíc nemají dost peníze na věci, které si mohou koupit ve vězeňské kantýně. Nervozita na celách pak zákonitě stoupá.

„Daleko větší nároky to bude klást i na personál věznice, zejména na vychovatele, aby pro odsouzené vymysleli náhradní aktivity, kterými by se zabavili,“ uvedl ředitel věznice Vladimír Lang.

Odhaduje, že počet pracovních míst klesne v příštím roce na méně než polovinu. Ohrožena je tím i práce pro civilní zaměstnance věznice, kteří organizují výrobu. Pro sedm z nich má věznice stálé místo v organizační struktuře, dalších patnáct mistrů si ale na sebe musí vydělat zakázkami.

Dlouholetou tradici má na Mírově kvalitní výroba nábytku, pro kterou věznice loni postavila novou výrobní halu. Dělá nábytek zejména pro soudy, státní zastupitelství, policejní stanice a ministerstva.

Zakázky v hodnotě pod čtyři miliony korun totiž musejí státní organizace přednostně zadat Vězeňské službě. Letos vyráběli vězni také nábytek za patnáct milionů korun pro Český dům v Moskvě.

Další vězni brousí odlitky pro různé firmy a navíjejí elektromotory pro Siemens. Zatím sice ještě nikdo zakázku neodřekl, ale ze Siemensu už v tomto týdnu přišly signály, že práce bude méně.

Běžně dosahuje zaměstnanost na Mírově k pětašedesáti procentům. To je v typu věznice, kde je většina vězňů v nejtvrdším režimu se zvýšenou ostrahou, velký úspěch. Veškerá výroba se totiž musí odehrávat uvnitř střeženého areálu. Mírov navíc leží stranou průmyslových center.

„Od minulého týdne klesl počet zaměstnaných vězňů o čtyři procenta. Když to půjde dobře, odhaduji, že v příštím roce bude práce jen pro třicet procent vězňů. Bude to problém. Dokud totiž mají odsouzení peníze na kávu a cigarety, jsou relativně v klidu,“ řekl Lang.

Vězni si na Mírově vydělají v průměru osm a půl tisíce korun. Z hrubé mzdy odvádějí věznici čtyřicet procent, maximálně však patnáct set korun. Zbytek jim zůstává.

Ten, kdo práci ani žádné jiné příjmy nemá, dostává sociální kapesné sto korun na měsíc. Z toho si musí kupovat například i hygienické potřeby nebo známky na dopisy. Řada vězňů má navíc dluhy, které díky práci ve věznici splácejí.

Za zdmi mírovského hradu dnes žije 377 odsouzených. Z nich je tři sta dvacet zařazeno do nejpřísnějšího režimu se zvýšenou ostrahou. Sedm mužů si tu odpykává doživotní trest.

Autor: Stanislava Rybičková

17.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Papež František
2 4

Lidé nejsou otroci. Papež kritizoval práci v neděli

Letadlo společnosti Air Berlin
6

Lufthansa nakonec nepřevezme rakouskou Niki. Kvůli Evropské komisi

Nymburská lávka je definitivně uzavřena! Není bezpečná, rozhodli radní

Přesně v 15.37 ve středu prošla po nymburské lávce pro pěší poslední chodkyně. Vzápětí tři muži instalovali na kraj lávky kovovou mříž s cedulí zákazu vstupu chodcům. Je to výsledek jednání radních, kteří z bezpečnostních důvodů nechali lávku uzavřít.  

Oblíbená akce je tu. Česko si už dnes zazpívá po celé republice koledy

Zpříjemněte si s Deníkem čekání na Ježíška zpíváním. Po celé republice už dnes od 18 hodin zazní koledy Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán či Půjdem spolu do Betléma. Celý večer pak zakončíte vánoční písničkou Vánoce, Vánoce přicházejí.

Přerozdělování imigrantů? Babiš je proti trvalým kvótám: Návrh je nepřijatelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl trvalý přerozdělovací mechanismus imigrantů mezi členskými zeměmi Evropské unie, jak je v navrhované reformě evropského azylového systému. Při dnešním jednání sněmovního evropského výboru o pozicích Česka pro nadcházející jednání Evropské rady v Bruselu varoval v této souvislosti před novým pnutím v unii a případnými odchody dalších členských zemí z bloku.

DOTYK.CZ

Po stopách zvířecích emocí. Rozumíme jim vůbec?

Zvířata jsou nám daleko bližší, než jsme ochotní si připustit. Prožívají si svá malá i velká citová dobrodružství. Nejsou jim cizí radost, smutek, strach ani láska. Fakt, že kohout umí svým slepicím lhát, že zvířata dokáží jednat nezištně a že veverky jsou vychytralé zlodějky, by ještě před několika lety lidé považovali za fantazírování. Zkušený německý lesník Peter Wohlleben, milovník přírody, se vydává po stopách zvířecích emocí, jež utvářejí jejich pestrý svět.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT