V současné době je v různých stadiích přípravy 900 staveb na silnicích, železnici nebo vodních cestách. Dopravní stavby jsou podle priorit a důležitosti rozdělené do 161 klastrů, tedy funkčních celků.

Pro realizaci všech chystaných klastrů je podle ministerstva dopravy potřeba zajistit 2,5 bilionu korun, pro zajištění oprav a údržby jde o 1,6 bilionu Kč a jeden bilion korun je určený na projektové balíčky, které nejsou zahrnuté ve funkčních celcích.

Součástí strategie ministerstva je do roku 2033 dobudování kompletní dálniční sítě. Dále se chce zaměřit na vysokorychlostní tratě, dobudování multimodálních koridorů v rámci evropské sítě TEN-T, zajištění dopravní dostupnosti regionů v rámci ČR a přihlédnout také ke specifickým potřebám konkrétních regionů.

Projekt Via Salis na dálnici D4.
Jak konečně postavit chybějící dálnice? Pomoci státu mají soukromí investoři

Strategie modeluje finanční možnosti veřejných rozpočtů v oblasti dopravní infrastruktury na úrovni 300 miliard korun ročně, nicméně projekty do roku 2033 v některých letech vyžadují kumulovaně až 500 miliard Kč. Vedle prostředků ze státního rozpočtu, evropských fondů a úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) ministerstvo počítá s větším zapojením soukromého kapitálu, s tzv. PPP projekty.

Mezi chystané PPP projekty patří na železnici například rychlodráha z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště, úsek Nemanice - Ševětín, modernizace trati Brno - Přerov, tzv. Moravské brány, nebo trať Modřice - Rakvice na jižní Moravě. V silniční síti se PPP chystá pro dálnici D4, úseky D35, severní části obchvatu Prahy nebo středočeských úseků D3.