Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) vyšší navýšení doporučila. Stejnou změnu navrhoval i sněmovní sociální výbor v návaznosti na chystanou valorizaci základní měsíční sazby minimální mzdy od příštího roku. Navýšení příspěvku má předejít nežádoucímu snížení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, uvedla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL.

Proti vyššímu příspěvku se opětovně postavil ministr financí Ivan Pilný (ANO). "Dopad na státní rozpočet je půl miliardy (ročně), v návrhu státního rozpočtu (na rok 2018) na nic takového není pamatováno," prohlásil. Podle něj by se v případě navyšování zákonem určených výdajů mohl stát slibovaný růst mezd nerealistickým.

Ilustrační foto.
Lékaři a lékárníci odmítají elektronické recepty

Marksová namítla, že valorizace pomůže zaměstnávání postižených, aby neseděli doma a nebrali jen dávky. Podotkla, že v období ekonomického růstu je čas na zvyšování minimální mzdy. I proti tomu se postavil Pilný s tím, že "i v dobách ekonomického růstu se stát musí chovat zodpovědně".

Novela má také snížit limit pro poskytování takzvaného náhradního plnění, kdy mohou úřady a firmy místo zaměstnání povinného podílu postižených pracovníků odebrat zboží od firem s více než polovinou zaměstnanců s handicapem. Limit má klesnout z 36násobku průměrné mzdy na 28násobek, tedy na 725 284 korun ročně.

Nová pravidla mají ale přinést rovněž zpřísnění, a to pro nemocné nezaměstnané, kteří by měli dodržovat stejný režim jako pracovníci na nemocenské. Měli by nově dodržovat léčebný režim jako nemocní pracovníci, směli by na vycházky v určitou dobu a úřadu práce by také doručovali neschopenku.